čarovánie, -ie n.
k čarovati
1. čarování prostřednictvím magických slov, zaklínání, zaříkávání; „neznámé čarovánie“ nauka o zaklínání pomocí neznámých magických slov
2. věštění, hádání, předpovídání budoucnosti
3. okouzlování prostřednictvím škodlivého kouzelného přípravku
4. provádění klamu, triku
Sr. čár, -a/-u, čarodějenstvie, čaroděnstvie, proročstvie, prorokovánie
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
čarovánie, -ie, neutr., čarování, das Zaubern. — czarovanye sortilegium Prešp. 1351, czarowanie Rozk. 2110, czarowanie incantatio RostlF. 13b; že mi nenie rovně v umění czarouanye in arte augurandi Ol. Gen. 44, 15, nenie mi rovně u mém czarowany Mus. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².