Slyšte všickni tato slova,

jež sú krále Davidova,

toho proroka svatého,

z nichž nám přěmnoho dobrého

[5] sva[78v]číslo strany rukopisuté písmo ctně vykládá;

o těch mój hlúpý smysl[a]smysl] ſmẏl skládá.

Daj bóh všěm tak jě slyšěti,

slyšiec v sirdcu obdiržěti

všěm hřiechóm na rozhřěšenie

[10] a dušici na spasenie.

Toho skládanie u počátcě,

jež vám povědě nakrátcě,

jedno slovo rozum dává,

jež sě tako znamenává:

[15] „Vezři na tvář Jezu Krista,

jehože matka dievka čistá,

vezři na milého hosti,

na tvář plnú všie truchlosti!“

Obyčěj je světa toho,

[20] když bóh vščieví nejednoho

najdřév chudobú, slepotú,

nedužstvím nebo chromotú,

rozličenstvím všěch nemocí,

jichž jest přieliš mnoho mocí;

[25] podlé cěst sě všudy zřiedie,

jedni[b]jedni] gẏednẏ lehú, druzí sedie,

pokazujúc všěm své údy,

nuzné rozličnými trudy.

Vstóňú, silně volajúce

[30] na všěckny mimo sě jdúce,

azda by sě kto smiloval,

pro bóh něčím obdaroval,

nakirmením neb oděvcú,

peniezkem leč kterú věcú.

[35] Tak náš milostivý přietel

Jezus Kristus hi spasitel

nám přěd oči vstúpil zvěstě,

na křížu vzveden při cěstě

pokazuje rucě děravie,

[40] bok proklaný, nozě kirvavéj,

oči pláčem přěčirvenie,

líci slzami proměněnie,

hlavu hložím zděravenú,

z niež krev teče po ramenú,

[45] tvář čirnú, bledú, nemocnú,

právě jako malomocnú,

tako poskvirňenú plváním,

židovským nemilováním;

všeho rúcha obnažen

[50] by[c]by] bich kirvav na křížu roztažen,

prosí nás se všie své síly,

zda by byl ten člověk milý,

by ráčil naň oči vzvésti,

žěleje jeho bolesti,

[55] jakž praví skirzě proroka,

svatého Jeremiášě řka:

„Ó vy všickni, ktož chodíte

po cěstě a mě vidíte,

na mú bolest pohlédajte,

[60] kde j’ jiej rovna, znamenajte!“

Račte všickni znamenati,

ktož chce svého boha znáti,

k tomu vám chcu rozum dáti,

trojím činem naň hlédati:

[65] Vezři vňuž na otcě svého,

k sobě přěmilostivého,

azda ten tvój otec nenie,

jehož v světě vše stvořenie,

jenž tě stvořil, na svět vzplodil,

[70] když sě z mateřě porodil,

v jehož vždy bydlíš moci,

po všě časy, ve dne v noci.

Zlá by byla viera v synu,

pro jehož [78 bis r]číslo strany rukopisuby otec vinu