Chce li kto život sv…torzovité slovo […]text doplněný editorem[1]mechanicky poškozená strana, nečitelný text přirozenie uložie…[2]torzovité slovo, což […]text doplněný editorem[3]mechanicky poškozená strana, nečitelný text potřebieť jest, aby těchto šest věcí dolepsaných, životu potřebných, dobřě požíval[a]požíval] poziewal vedlé miery svého přirozenie. Nebo budeš[b]budeš] deſſ[4]poškozený list li jich zle požívati[c]požívati] poziewati, ne ku potřěbě, ale k své libosti a žádosti tělesné, neopatrně, brzoť cíl zdravie tvého, než se domníš[d]domníš] domnieſs, přijde.
Tuto se píše[e]píše] pieſſe, kterak život náš podoben jest k lampě
Nebo toto máš věděti, že[f]že] zie život náš přirovnává se některak k lampě, kterážto hoří[g]hoří] horzie. V té lampě jestiť dvojie věc: jedna jest knot, kterýž hoří, druhá věc jest olej, ješto ten knot zapálený krmí v té lampě. Když jest v dobrú zpuosobu a mieru knot zpuosoben a olej, tak dlúho hoří, dokudž olej a knot statčí bez jiné překážky. A když knot a olej dohoří, tehdy lampa zhasne. Takové hořěnie jest jako život jejie. I řekl sem, když jest v dobrú zpuosobnú mieru knot a olej[5]„a olej“ dopsáno s červeným znaménkem umístění do textu až za slovem „zpuosoben“ zpuosoben, neb se přihází[h]přihází] prziehazy, že olej přěsáhne[i]přěsáhne] prziehaſne mieru knotu hořiecieho. Tak mnoho oleje bude proti knotu, tak že[j]že] zie knot utone v uoleji a zhasne prvé, než knot a olej spolu dohoří. Někdy také vietr lampu uhasí, někdy kámen nebo nětco jiného lampu rozbie tak, že[k]že] zie svého hořěnie nedokoná, ale přěd cílem uloženým zhasne.
Tuto se vypisuje, v čem[l]čem] cziem život človětčí záleží
Pak život človětčí záleží v horkosti a v mokrosti přirozenie. Dokudž ta horkost přirozená trvá, dotud život človětčí[m]človětčí] cżlowietczie trvá. A když se obé podlé přirozenie dokoná, tehdy se život človětčí[n]človětčí] cżlowietczie dokoná. A to jest jeho cíl přirozený, přes kterýžto dále sáhnúti nemuož. A tak die prorok v žaltáři: „Ustanovil si cíle jeho, kterýžto minúti nemohú“.[6]srov. Job 14, 5 A protož když člověk přirozeného cíle duojde, nemoha již dále přes ten cíl jíti, tehdy umře[o]umře] vmrzie a zhasne jako sviece, když dohoří[p]dohoří] dohorzie, bez přěkážky umře[q]umře] vmrzie. Diem[7]nejisté čtení, onen spieše, onen déle, každý vedlé svého přirozenie, jako někto má viece té horkosti a mokrosti přirozené. A jakož, ktož má složenie[8]rozmazané písmo, nejisté čtení těla svého lepšie, neb horší. Onen má tělo řidké, mdlé, onen husté, zsedlé.
Tuto se vypisuje, když chceš za stuol siesti, kterak se máš při jídle a při nápoji jmieti
Chceš li, ať by ti krmě, kteréž jieš a píš[r]píš] pieſs, ke zdraví přišly, máš siesti za svuoj stuol z dobrú myslí, svleka s mysli své hněv, tesknost, zlé aneb těžké myšlenie. A máš jísti a píti v dobré mysli. Neb častokrát přihází[s]přihází] prziehazy[9]slovo je špatně čitelné pro rozmazaný inkoust se, když jie a pí člověk ve zlé mysli, v hněvě a v zámutku, v tesknosti, svrže v tom mysl svú, že dobré krmě ve zlé se jemu obrátie. Ne že muož tak býti, že jako v jed se člověku obrátí, jako zase v dobré mysli v utěšenie a u veselí, že[t]že] zie zlé krmě i jedovaté neuškodie. Neboť vypravují mudrci, že[u]že] zie silné moci, silné mysli nenie nic nepodobné. Protož někdy velicí lidé znamenití z naučenie múdrých měli sú hudce a utěšenie při svém stolu aneb sedánie k stolu, nebo hudba dobrá převelmi mysl těší[v]těší] tieſſie. A svobodnú ode všeho těžkého myšlenie, od hněvu a tesknosti činie, to o tom[…]text doplněný editorem[10]pokračování se nechovalo