4. V nd m. n, v ukondejšiti podkrk. 51 a 54; také v Anda, Andula, Janda vzniklo -d změnou hláskovou n-nd, srov něm. Jemand z ieman, Dutzend, zu-lesender m. zu-lesen-er legendus, fr. allemand, normand atp.
5. V ldr m. lr, v baldrian z valeriana. Oldra je m. Olr-, Oldra UrbE. 25, Oldrzich, Oldrych Pulk. 35ᵇ; ale to může býti také přesmyknutím z Odlr-, stněm. Uodalrich, Uodelrich.
6. V dl m. l, a to: v rdl m. rl, na př. berdla m. berla podkrk. 51, berdle, perdle Kotsm. 14 (doudl.), perdličky mýt. 335; – v ndl m. nl, na př. ſpandliwy Kruml. 485ᵃ, ſpandliweho t., tendle Us.; – v zdl m. zl atd. v kuzdlec divinator Rozk. 1752 m. kúzlec, odtud kuzdelnost divinatio Rozk. 2107, kuzedlna magica Slov. Klem.2ᵇ, kuzedlnyk incantator Ol. Deut. 10, 11 atd.; taktéž je k podkrk. kozdelec na. kozelec předpokládati starší kozdlec; – v-tedln- m. -teln-, na př. spasitel, spasitelný a spasitedlny Us., muk neſneſytedlnych Alxp. 101, vuole promienitedlna jest t. 102, jěd neuſdrawitedlni insanabilis ŽMus. Deut. 32, vmyetedlnym andělóm Štít. uč. 77ᵇ, ſliſſitedlen učiňte hlas exauditam facite vocem ŽKlem. 65, 8, v čase pomſtitedlnem in tempore vindictae Ol. Sir. 5, 1, nápoj ſmrtedlny Alxp. 112 atd.; náležité -teln- změnilo se v -tedln- podle pravidlný atp., kde -d- jest etymologické; – ve -dliv- m. -liv-, na př. mlčělivý a mlčědlivý, mlczelywy Hug. 47 amlcziedliw Pass. 276, mlczedliwoſt Hug. 293, mlczedlywie Comest. 65ᵇ atd.; náležité -liv- změněno v -dliv- podle bod-liv-, bed-liv-, kde -d- jest etymologické; – v ob. tudle, tamdle Us. a chod. 46.
7. V žď m. ž. Tu oblíbeno přisutí v některých zvláště slovích: pažď- v. paž-, pazye bracchium Vocab. 175ᵇ, pod pazy sub ascella Ol. Prov. 19, 24 atd., sln. paža, a pażdie bracchium Lact. 25ᵃ, pod pazdy (sg. akk.) ML. 12ᵃ, pod pażdí MamE. 318ᵃ, dvě pazdi BrigF. 121, rána na pazdech LékA. 19ᵇ, pážď, pod paždí Us., doudl. paždě, paždí Kotsm. 13, adj. kost pażdnie ApatFr. 134ᵃ, pazdne kosti Sal. 698; – ždieti, ždmu, ždím- m. žieti, žmu-, žím-, na př. wyžmi vodu LékB. 223ᵇ a wyzdmi Sal. 356, part. wyzdma Rhas. 12 a 190, wyžďma Háj. herb. 34ᵃ, wyzzdaw rúno expresso vellere Ol. Súdc. 6, 38, wyzdiaw, rosu Comest 120ᵃ, tuk wyzdaty Rhas. 102 atd., subst. verb. po wyzdieti múky s vodú smiešené Sal. 388; żdimanye MamE. 319ᵇ, ždímati; – drážditi v. drážiti, na př. nedraz bolestí drbaním Tkadl. 7ᵇ, stsl. dražiti atd., srov. Mikl. Et. Wtb. s. v. drag-, a drazdi irritat ŽKlem. 73, 10, drazzdili ſu boha Ol. žalm 105, 33 atd.; – dládžiti v. dlážiti, na př. Soběslav rajský dvór jest dlazyl Pulk. 89ᵃ. podlaha dlażena pavimentum stratum Ol. Ezech. 40, 17, plácek dlážený Pref. 46 atd., pol. dłażyć, z dlag- Mikl. Et. Wtb., a nč. dlážditi; – stč. hýždě coxa vedle hýžě t., hyzdie Veleš., na hyzdiech Sal. 565, hyzye Rozk. 1982; – možieř a moždieř, stč. Mozier jm. místní UrbE. 174, slc. možiar, ze stněm. morsári, morsaere, a mozdierz Ol. Num. 7, 14, nč. moždíř.
8. Místo c-, č- bývá někdy psáno dc-, dč-. Na př. aby jie na dczti
