Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. Archivní fond G2, nová sbírka, karta číslo 7, číslo 63, 1554–1592
oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2022–2023
Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.
Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.
Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).
Obecné ediční zásady
Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.
Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.
Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.
Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).
V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.
Komentář editora k textu
Rukopis, jejž zpřístupňuje tato edice, je součástí složky uložené v Moravském zemském archivu v Brně, a to v archivním fondu G2, nová sbírka, karton 7, inventární číslo 63. Část obsahující smolné zápisy je popsána jako „Knihy krevní vydány z třebíčského cechu řeznického“, níže se pak nachází přípisek z roku 1931, že „[p]odle obsahu i podle jmen rychtářů jedná se o zbytek krevní knihy Moravských Budějovic, nikoliv Třebíče“, takto ji pak uvádí ve svém soupisu i Francek–Šimek (1995: 104).
Smolná kniha Moravských Budějovic, respektive její zlomek, se skládá ze 14 foliovaných listů o velikosti 21×31 cm, stránky jsou však značně poškozené a text torzovitý. Některá folia jsou popsána jen částečně, inkoust je na mnoha místech vybledlý, a text tak málo čitelný. Podle Francka a Šimka pocházejí záznamy z let 1565–1616 (Francek–Šimek 1995: 104), nicméně první zápis procesu je datován k roku 1554, poslední záznam se zřetelně zaznamenaným rokem pochází z roku 1594.
Ačkoliv jsou listy značně poničené, samotný text je psán poměrně čistě, s malým počtem škrtů, případně se objevují opravy textu, např. úprava zájmen na fol. 4v „hrozil mně tak, že mě rozseká na kusy, tak že mne do plachty seberou“, kde je před slovem „mne“ v poslední větě souvětí zapsáno „ji“ a přeškrtnuto. Objevují se interlineární či marginální přípisy. Pramen obsahuje dále malé množství zkratek, které v edici rozepisujeme a v původní podobě je transliterujeme v poznámce. Asimilaci u předložek a předpon s/z ponecháváme, pokud je hláskově podmíněna (např. fol. 6r „Němec z bolavou nohou“, fol. 9v „z nimi šlaku že sou učinili“), v ostatních případech emendujeme (fol. 14v „z <s> hněvu“). Jinak emendaci využíváme jen v krajních případech, kdy jde o zjevné omyly (např. fol. 1v: „za Novým <nowem> Městem“, fol. 6v „před svatým Ondřejem <driegem>“.
Co se týče vokalické kvantity, písaři ji až na malé výjimky neznačí, proto ji v edici rekonstruujeme do podoby předpokládané pro střední češtinu, zároveň bereme zřetel k nářečnímu původu textu, tj. zachováváme tzv. moravskou krátkost (např. leta, pana, pravo aj.). U náslovného ú- předpokládáme již ustálenou kvantitu, a proto je přepisujeme s délkou (srov. Dittmann 2018: 107).
Literatura
DITTMANN, R. (2018). Vokalismus Bible kralické šestidílné II. Uplatnění změn proběhlých od konce 14. století. Listy filologické 141(1–2), 95–130.
FRANCEK, J. a ŠIMEK, T., vyd. (1995). Hrdelní soudnictví českých zemí. Soupis pramenů a literatury. [S.l.:] Státní oblastní archiv Zámrsk.