[latinsko-český slovník Klementinský]
editor: Voleková, Kateřina
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII F 31, 1455

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2010–2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Názvem Slovník klementinský (dále SlovKlem, srov. Staročeský slovník 1968, s. 107) je označován soubor různorodých slovníků zapsaný v rukopisu Národní knihovny České republiky se signaturou XVII F 31 na foliích 1r–91v (srov. Truhlář 1906, s. 103, č. 261). Zápis vznikl podle filigránů použitého papíru na přelomu 15. a 16. století.[1] Srov. popis rukopisu na Manuscriptoriu, dostupné online na http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XVII_F_31___41EOEFF-cs (citováno 7. 5. 2020). Na zbylé části rukopisu (ff. 93r–156r) je zapsán jinou rukou Orloj věčné moudrosti Jindřicha Susona (OrlojC), v kolofónu je tato část datována do roku 1455.

SlovKlem je lexikografickým souborem, který obsahuje jak nomenklátory, tak alfabetáře (srov. Flajšhans 1926, s. XXVIII–XXX; Voleková 2010, s. 336–343). Na začátku slovníkového souboru (ff. 1r–3r) se nachází výtah z Vokabuláře gramatického, který je vydán ve formě různočtení v poznámkách pod čarou v edici Klaretova Vokabuláře v Flajšhansově vydání Klaretových slovníků (dále KlarVokK; srov. Flajšhans 1926, s. 8–30). Výtah obsahuje také termíny pocházející z veršů, které v ostatních neúplných rukopisech nejsou doloženy (např. vyšeslov 1v, článkodav 2r, zástuden 2v). Na následujících foliích 3r–3v je zapsán zlomek gramatiky, podle Flajšhanse (1926, s. XXIX) se jedná o nejstarší latinskou gramatiku pro Čechy. Zlomek obsahuje latinsko-české dvojice zájmen, adverbií, spojek, předložkových spojení a citoslovcí a zakládá se na příkladech ze tří antických učebnic gramatiky (Donatus, Ars maior a Ars minor; Priscianus, Institutio grammatica). Na dalších třech foliích (ff. 3v–6r) je zapsán latinský mamotrekt k žalmům s třemi českými glosami (chamradie, chřbetová kost 4r, mezera 5r), mamotrekt emendujeme podle rukopisu Marchesinova Mammotrectu z rukopisu Knihovny Národního muzea se sign. XIII D 11, ff. 304r–411v (dále MamMarchL). Největší část SlovKlem zabírají dva alfabetáře. Na foliích 6r–26r se nachází abecední latinsko-český slovník sloves a na foliích 27r–91v je zapsán abecední latinsko-český slovník jmen. Folio 26v je prázdné. SlovKlem byl excerpován Bohumilem Rybou pro Kartotéku lexikálního materiálu ke Staročeskému slovníku, uloženou v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

V latinské části se SlovKlem velmi často shoduje s latinsko-českými alfabetáři ve Slovníku ostřihomském (dále SlovOstřS), obě památky měly zřejmě společnou předlohu v některém latinsko-německém slovníku (srov. Ryba 1951, s. 118–120, Martínková 1999, s. 33). Podle výrazných shod SlovKlem s latinsko-německými slovníky v rukopise olomouckém (dále Slov VKO M II 18) a zároveň v rukopisech mohučských, excerpovaných v Diefenbachově Glossariu (1857, dále DiefGlos, slovníky č. 8 a 9) soudíme, že oba latinsko-české alfabetáře SlovKlem jsou českou adaptací latinsko-německých slovníků Abba a Abbreviare (srov. Schnell 1998, s. 134–137). Česká redakce slovníků Abba a Abbreviare ve SlovKlem nebo její německá předloha byla doplňována o čistě latinská hesla z dalších pramenů (např. Burdo, caballus non castratus 34r; Rudis, baculus aut virga, qua donabatur cessantibus a milicia et studio et est feminini generis 79r).

Text SlovKlem zapsal jeden písař bastardou na konci 15. století. Českou část textu psal kombinací mladšího spřežkového a diakritického pravopisu, písař jednak zachovává spřežky (cz, rz, ſſ, th aj.), jednak velmi často, až nadměrně užívá diakritická znaménka (zdṙżeti 12r, żíſſtny 61v, żrṅow 61v aj.). Hojně je také používán grafém í s vlasovou čárkou, který má přispívat k snadnějšímu rozlišení podobných grafémů (k pravopisu ve SlovKlem viz Voleková 2010, s. 108–119).

V přepisu české části textu emendujeme zjevné opisovačské a písařské chyby a rozepisujeme bez upozornění písařské zkratky. Vzhledem k dataci rukopisu na konec 15. století nezaznamenáváme jotaci v krátkých slabikách po fonémech ř, š, s, č, c, j, z, přestože je někdy v rukopise vyznačena.

Latinský text transkribujeme podle pravidel Staročeského slovníku (StčS 1968, s. 48–49) s přihlédnutím k obecně přijímaným zásadám stanoveným Bohumilem Rybou (nepublikováno). Písařské zkratky rozepisujeme bez upozornění, přičemž v prefixech dáváme přednost asimilovaným tvarům (imp-, comm- apod.). Emendujeme opisovačské a písařské chyby a v přepisu rozlišujeme vokální u a konsonantické v.

Přepis vznikl na základě fotokopií rukopisu uložených v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

V poznámkách uvádíme jen citace těch pramenů, které se se nám podařilo dohledat. Zkratky biblických knih citujeme podle zkratek Staročeského slovníku (1968, s. 119).

Citované prameny:

Alanus de Insulis, Liber parabolarum: Alanus de Insulis, Doctrinale altum seu Liber parabolarum. Patrologia latina 210, s. 581–594.

Ambrosius, De virginitate: Ambrosius, De Virginitate Liber Unus. Patrologia latina 16, s. 265–302.

Augustinus, De civitate Dei: Augustinus Hipponensis, De Civitate Dei. Patrologia latina 41, s. 13–804.

Brito: Summa Britonis sive Guillelmi Britonis Expositiones vocabulorum biblie. Ed. L. W. Daly – B. A. Daly. Padua 1975.

Brito Metricus: Brito Metricus: A Medieval Verse Treatise on Greek and Hebrew Words, Ed. L. W. Daly, Philadelphia 1968.

Catholicon: Jan z Janovy: Catholicon mit Gedicht ,Hinc tibi sancte pater…‘. Mainz 1460.

Closener/Twinger: Die Vokabulare von Fritsche Closener und Jakob Twinger von Königshofen: überlieferungsgeschichtliche Ausgabe, Band 1–3, Ed. Klaus Kirchert – Dorothea Klein, Tübingen 1995.

DiefGlos, slovník č. 8: rukopis, Mainz, Stadtbibliothek, Cod. 607, 15. století, ff. 2r–73r: latinsko-německý alfabetář Abba; ff. 73v–106v: latinsko-německý alfabetář Abbreviare; ff. 100r–115r: latinsko-německý nomenklátor Avis (srov. Schnell 1998, s. 143).

DiefGlos, slovník č. 9: rukopis, Mainz, Stadtbibliothek, Cod. 602, 15. století, ff. 1r–54r: latinsko-německý alfabetář Abba, hesla s náslovním H–Z; ff. 54r–92v: latinsko-německý alfabetář Abbreviare; ff. 93r–99v, 119r–120v: latinsko-německý nomenklátor Avis, ff. 100r–118v: latinsko-německý alfabetář Abba, hesla s náslovím A–G (srov. Schnell 1998, s. 142).

Ernaldus Bonaevallis, Liber II. Patrologia latina 185, s. 13–804.

Grecismus: Eberhardi Bethuniensis Graecismus. Ed. J. Wrobel. Corpus grammaticorum medii aevi I. Vratislav 1887.

Gregorius Magnus, Dialogorum liber: Gregorius I Magnus, Dialogorum Libri IV De Vita Et Miraculis Patrum Italicorum. Patrologia latina 77, s. 149–430.

Isidor, Etymologiae: Isidor ze Sevilly, Etymologiarum sive Originum libri XX. Oxford, elektronická edice In: CLCLT-7, Library of Latin Texts. DVD. Turnhout : Brepols Publishers, 2008.

Johannes de Garlandia, Composita: Johannes de Garlandia, Composita verborum mit Kommentar von Johannes Synthen. Deventer 1492–1495.

Johannes de Garlandia, Equivoca: Johannes de Garlandia, Aequivoca mit Kommentar. Köln, cca. 1487.

Hieronymus, Commentaria in Isaiam: Hieronymus Stridonensis, Commentariorum In Isaim Prophetam Libri Duodeviginti. Patrologia latina 24, s. 17–678.

Hieronymus, Commentaria in Danielem: Hieronymus Stridonensis, Commentariorum In Danihelem Prophetam Liber Unus. Patrologia latina 25, s. 491–584.

MamMarchL: Johannes Marchesini, Mammotractus, rukopis, Knihovna Národního muzea, sign. XIII D 11, 1. polovina 15. století, ff. 304r–411v.

Prol. ad Dan: Prologus Danihelis prophetae. Biblia Sacra. Iuxta Latinam Vulgatam Versionem ad Codicum Fidem Iussu Ioannis Pauli PP. II : Liber Danihelis ex interpretatione sancti Hieronymi. Roma 1981, s. 1–10.

Prol. ad Jdt: Prologus Danihelis prophetae. Biblia Sacra. Iuxta Latinam Vulgatam Versionem ad Codicum Fidem Iussu Ioannis Pauli PP. II : libri Ezrae, Tobiae, Iudith ex interpretatione sancti Hieronymi. Roma 1950, s. 211–214.

Prol. HierPaul: Hieronimus, Epistolae. Epistola 53 ad Paulinum. Patrologia latina 22, s. 540–549.

Slov VKO M II 18: rukopis, Olomouc, Vědecká knihovna v Olomouci, sign. M II 18, 1. polovina 15. století, ff. 182r–206v: latinsko-německý slovník Abba, ff. 206v–210r: latinsko-německý slovník Avis, ff. 210v–221v: latinsko-německý slovník Abbreviare, ff. 221v–225r: latinsko-německý slovník Abstractum.

SlovOstřS: rukopis, Ostřihom, Metropolitní knihovna, sign. Ms. II 8, 2. polovina 15. století, s. 58–63 a 66–152: latinsko-český jmenný a slovesný alfabetář.

Vocabularius Ex quo: Vocabularius Ex quo. Überlieferungsgeschichtliche Ausgabe. Band I–VI. Ed. K. Grubmüller – B. Schnell et al. Tübingen : Niemeyer 1988–2001.

Citovaná literatura

DiefGlos: Diefenbach, Lorenz, Glossarium latino-germanicum mediae et infimae aetatis. Frankfurt am Main : J. Bear 1857.

Flajšhans, Václav, Klaret a jeho družina. Sv. 1. Slovníky veršované. Praha 1926.

Martínková, Dana, Středověké vokabuláře a Slovník středověké latiny v českých zemích. Listy filologické 122, 1999, s. 32–38.

Ryba, Bohumil, K rukopisným latinsko-českým slovníkům ostřihomským. Listy filologické 75, 1951, s. 89–123.

Schnell, Bernhard, Zur Überlieferung der lateinisch-deutschen Vokabulare im spätmittelalterlichen Schlesien. Die „Vokabulariengruppe Abba - Avis - Abbreviare“, In: Gottzmann, C. L. – Hörner, P. (eds.): Studien zu Forschungsproblemen der deutschen Literatur in Mittel- und Osteuropa. Frankfurt am Main : Peter Lang, 1998, 133–147.

StčS: Staročeský slovník. Praha 1968–2006.

Truhlář, Josef: Katalog českých rukopisů c. k. veřejné a universitní knihovny pražské. Praha, 1906.

Voleková, Kateřina: Specifické rysy pravopisného systému ve Slovníku klementinském (1455). In: Čornejová, M. – Rychnovská, L. – Zemanová, L. (eds.): Dějiny českého pravopisu (do r. 1902). Sborník příspěvků z mezinárodní konference Dějiny českého pravopisu (do r. 1902) 23.–25. 9. 2010, Brno, Česká republika. Brno 2010, s. 108–119.

Voleková, Kateřina: Imitatio a aemulatio ve Slovníku klementinském. Listy filologické 133, 2010, s. 335–356.

Walther, Proverbia: Walther, H.: Proverbia sententiaeque latinitatis medii aevi. Díly 1–6. Göttingen : Vandenhoeck & Ruprech 1963–1969.

1 Srov. popis rukopisu na Manuscriptoriu, dostupné online na http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XVII_F_31___41EOEFF-cs (citováno 7. 5. 2020).
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).