Národní archiv České republiky (Praha, Česko), sign. SM B 169/1, 1599–1602
oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2022–2023
Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.
Obecné ediční zásady
Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.
Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.
Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.
Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).
V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.
Komentář editora k textu
Sada dopisů Anny Moravcové z let 1599–1602 je uložena v Národním archivu České republiky v Praze ve fondu Stará manipulace pod signaturou B 169/1. Listy vybrané z většího celku se věnují sporu mezi měšťanem řezníkem Martinem Moravcem a pánem Janem Kalenicem z Kalenic o dvůr ve vesnici Brky (v dopisech Brníky). První psaní k tomuto tématu je doloženo 18. listopadu 1591. Martin Moravec v průběhu řešení sporu umírá a jeho manželka Anna se snaží o dovedení rozepře ke konci.
Dopisy jsou transkribovány podle obecných edičních zásad. Velká písmena jsou upravena dle dnešní pravopisné normy, jsou na začátku vět, u vlastních jmen, u oslovení a u slova Bůh. Zápis s a z je ponechán dle rukopisu.
Zápis textu je spolehlivý, objevilo se jen několik písařských chyb: dochází k záměně liter u slova poručení je místo e zapsáno w poruczwnij VIII'3r, myg místo mým XIV'1r, trpiczyl místo trpících XIV'1r; záměně c a k ve slovech kdež koliwiecz místo kdežkolivěk XII'1v a kohož kolywiecz místo kohožkolivěk XII'1v. Několikrát autor vynechal nějaké slovo, které připsal in margine, např. spojení Martinovi Moravcovi otce na I'1r, či do interlineárního prostoru, např. slabiku ci ve vlastním jméně Kalenici VIII'2r. Na taková místa v textu náležitě upozorňujeme.
Na dopisech I a VIII jsou pozůstatky po přitištěné pečeti. List XIII je v horní části poškozen, pravděpodobně vylitím tekutiny, bez výrazného vlivu na čitelnost textu.
Interpunkce a členění textu se drží pauzových principů. Jednotlivé listy nejsou jakkoli členěny. Části listů – úvod, jádro, závěr – nejsou výrazně odděleny, autor maximálně používá spacie. V dopise VIII jsou některé pasáže textu podtrhané inkoustem, nelze určit, zda k podtržení došlo v době vzniku dopisu, či až při zpracování suplikace v české kanceláři.
Zkratky v dopisech autor nepoužívá, výjimkou je VCM, jež v edici rozepisujeme jako Vaší císařské Milosti, a latinská zkratka etc., kterou ponecháváme v původním znění.
Dopisy bývají datovány, v případě soudobé datace do poznámky vypisujeme dnešní podobu data, když autor používá latinské názvy měsíců, ponecháváme je v původním znění. Pokud dopis neobsahuje datum, používáme dataci, která je připsána v den přijetí písemnosti do české kanceláře. Listy jsou v edici řazeny chronologicky. Pouze dopis VII není jakkoli datován, v edici je zařazen podle obsahu.