sdržěnie; sdržěti v. zdržěnie;
zdržěti Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
zdržěti, sdržěti, -žu, -žíš dok. (koho, co)
ochránit, zachovat, udržet; snést, vydržet; dodržet; —
sdržěti sě (čeho)
odepřít si, zachovat se zdrženlivě (
v. též vzdržěti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
sdržěti dok. = chrániti, zachovati; — sdržěti sě = odepříti si něco
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.