vzdržěti, -žu, -žíš dok. udržet, podržet, zadržet; zdržet; vydržet, snést; —
vzdržěti sě zdržet se, počkat, vydržet; (od čeho)
zdržet se čeho; (jak)
vést si jak; vzdržěti sě mysli
nepřipustit si myšlenku (
v. též zdržěti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vzdržěti dok. = zdržeti, zadržeti, zachytiti; očekávati; — vzdržěti sě = zdržeti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.