1. co/koho vzít, uchopit (zvl. na pokyn): svój helm zavázav [Alexandr] …, přijem kopie hi navirže AlxB 53; anjelóm svým bóh přikázal o tobě [Ježíšovi], aby v rucě přijeli tě EvBeneš 99r (Mt 4,6: aby tě v rucě pochytili EvZimn, aby … nosili EvPraž, aby tě v ruce vzeli EvOl, aby tě v rucě pochopili BiblDrážď) in manibus tollent te

2. co přijmout, vzít si: třidcet peněz, to jistě věz, tobě chceme vydati, přijmiž za to [zradu] PísHusit 85; „přijieti za vděk n. vděčné“ co vzít zavděk něčím, (u)spokojeně přijmout něco: což komu dadie [poručníci], to mají [příbuzní] za vděk přijieti ListářPlz 1,343 (1432); „přijieti za dosti“ co (malé, nepočetné ap.) přijmout jako dostačující: mohl jim to grunty svými … oddati tak, že by oni to za dosti přijali ArchČ 18,154 (1499)

3. co k čemu přichytit, připojit: najprvé, aby mázdřice bližšie při kuoži byla v sobě sama sšita a potom … k tomu přijata šitím LékSalM 535 sutura conducantur

4. co (oděv ap.) vzít na sebe, obléci (si); dolož. jen fig.: ktož úfají v hospodina, … přijmú peřie jako orlicě BiblDrážď Is 40,31 (též BiblOl) assument

5. co (pokrm ap.) přijmout, požít: Pavel počě jich prositi, aby pokrm přijěli BiblDrážď A 27,33 (aby pojedli BiblPraž) sumere cibum; jed, ač i s dobrú věcí bývá přijat, neproměníť se v lékařský pokrm, ale vždyť jedem ostane ChelčSíť 55v; med. (lék) užít (vnitřně): když puojdeš spat, přijmiž toho [léku] jedno jednu lžíci LékMuz 104v – fig.: budeš prokletý [Kain] na zemi, ještoť jest otvořila svá usta a přijala krev bratra tvého z ruky tvé BiblOl Gn 4,11 suscepit – relig. fig. (o eucharistii): šlechtici přivedú krále přěd oltář a tu přijme tělo a krev boží z ruky arcibiskupovy ŘádKorA 56r communicat

6. co/koho pojmout, přijmout do sebe: terra … imbrem přieval pojíci vel přijímajíci VýklKruml 320v (Hb 6,7: země, kterážto často přicházějící nad sě déšč pie BiblOl terra … bibens imbrem); (o oblaku) obklopit: oblak světlý přijal jej [Krista při nanebevstoupení] od očí jejich [apoštolů] EvOl 144r (A 1,9) suscepit; (o vodě pozemek) zaplavit, zatopit: smlúva … o lúky, kteréž se lidem z Uřečic … přijaly, a to taková, že … pan Vilém ráčil jest těm lidem rozkázati oddati lukami za lúky, což se kterému člověku čeho přijalo těmi hrázemi a struhami děláním nad mlýnem lhotským ArchČ 16,402 (1491)

(o ženě) přijieti plod, siemě ot koho počít, otěhotnět s někým: rytieř bieše bezdětek svú vinú, … umysli sobě, aby žena jeho od lankrabie přijala plod ŠtítAlžb 462r – meton.: Semiramis, aby po něm mohla kralovati, vlastnieho syna svého, jehož byla ot Nina přijala, točíš urodila, za muž pojě ComestC 32v quem susceperat ex Nino

7. co (vodní proud) kam (na svůj pozemek) vpustit, nechat stéct: aby … přiekop k sobě vyvrhl a … spád vody vinničné do příkopa přijal ArchČ 18,354 (1479)

8. co (svátost ap.) přijmout: přijměmž všickni požehná<nie> našim hřiechóm na zbavenie LyrDuch 75; Kristus přijal krščenie LegSilv 66; (trest, příkoří ap.) snést, strpět: od stavu rytířského od některého posluchače utrhán budu, též i od robotného úkoru přijmu TovHád 2v; (ránu) dostat, utržit: opat, přijem ránu, protřěv kčici svú rukú DalC 83,21

9. přijieti kříž vydat se na křížovou výpravu: Jindřich vévoda a biskup kříž přijem s mnohými svými … na pomoc zemi svatéj vytrhnúti chtěl PulkR 130 crucis signo; kříž přijem [císař Otta] do svaté země a jinudy po pútech svatých putoval jest PulkR 132 cruce signatus

10. (o božské bytosti ap.) co (novou podstatu n. podobu, vzhled) „na sě“ přijmout, vzít na sebe: přijal jsi [Bože] tvář tvého stvora LegUmučŠtítK 63; diáblové na se těla přijemše i sléhali se s ženami BřezSvět 6v

11. co (funkci, hodnost ap.) „na sě“ přijmout, převzít: žádaje [král] se naučiti [hře v šachy] všelikak zpósob učedlníka přijal jest na se GuallCtnostK 138; jej [Fabia] nabádáchu [Římané], aby přijal kniežetstvo GuallCtnostK 202; (úřad) nastoupit: buďte dné jeho krátci a biskupstvo jeho přijmi jiný ŽaltPod 108,8 (vezmi ŽaltWitb) accipiat

12. co (závazek, povinnost) „na sě“, „k sobě“ vzít na sebe něco, ujmout se něčeho: přijměte mé jho na sě a naučte sě ote mne, že jsem tichý a pokorného srdcě BiblDrážď Mt 11,29 (zdvihněte EvVíd, vzpodejměte EvBeneš, vezměte BiblOl) tollite; poče [Jason] dnem i nocí mysliti, kterak by se mohl … mstíti, … a vzem o to radu s Herkulešem, kterýžto vše té pře práci na se přijev s pilností TrojK 88r – admin.: p. Heralt … dluhy zastupuje a s jiných poručníkuov poručenství toho sirotka na se jest přijal Půh 6,85 (1481)

13. co (hodnotného) „na sě“, „k sobě“ získat něco: mistře, co čině život věčný přijmu? EvSeit 146v (L 10,25: mieti budu EvOl, obdržím BiblDrážď) possidebo; múk i čistce zbaven bude [kajícný člověk] a přijme od boha inhed celé odpuštěnie PasMuzA 641; (stav) dosáhnout něčeho: skrzě svatého Václava zaslúženie plné zdravie v své nemoci přijmeš PulkR 26 recipies; (schopnost) nabýt: dva syny slepá, … oba jsta zrak ot hospodina přijala KristA 69r

14. (o neživém) co (kvalitu) nabýt něčeho, získat něco, stát se nositelem něčeho: ostachu vody svrchu …, ale ty, ješto dole sú, hustost přijěchu, jakož dnešní den mají ComestC 2r; jest ta skála červená a bielá, neb jest ty barvy přijala od krve a ot vuody, jenž jest z boka Ježíše pána vytekla CestMandA 178r

15. koho, zř. co „(k) sobě“, „sobú“ přijmout, vzít, přivést (si) s sebou: tehdy otejda [nečistý duch] přijme k sobě jiných sedm duchóv horších sebe BiblDrážď Mt 12,45 (pojme z sebú EvVíd, vezme … s sebú BiblOl) assumit … secum; prosím tebe, aby přijal k sobě dobytčata BiblPad Tob 9,3 (pojma s sebú BiblDrážď) assumas tibi; (navíc) přibrat: jestliže bude počet malý, aby nemohl statčiti k snědení berana, přijme súseda svého EvOl 132v (Ex 12,4)

16. koho za koho (chotě), v co (manželství) „sobě“ vzít si, pojmout za manželku n. manžela někoho, uzavřít sňatek s někým: nechce bratr mužě mého … mne v manželstvie přijieti BiblOl Dt 25,7 (mne v manželstvie vzieti BiblPad) me in conjugem sumere; syna Karla … netoliko za choti, ale za obránci … přijala sem [„Koruna česká“] Budyš 1v

17. koho vykonat soulož s někým, „pojieti“ 8: po třetiej noci přijmeš dievku s bázní boží … pro svých dětí plémě BiblDrážd Tob 6,22 (též BiblOl, vezmeš BiblPad) accipies

18. relig. koho (Boha ap.) „v sě“ přijmout, učinit někoho součástí sebe: ktožto přijechu jeho, dal jim moc syny božími býci EvSeit 140r (J 1,12) receperunt; prvé přijal [sv. Jan] duch boží než duch člověčí. Prvé přijal božie dary než svého života údy PasMuzA 279

19. koho (hosta ap.) kam přijmout někoho někam, poskytnout pohostinství někomu někde: žena jedna přije jej [Ježíše] v dóm svój EvVíd 43r (L 10,38) excepit illum in domum; stařější … řechu: Dostúpím všie škody, nepřímem li své hospody … Tu radu vzemše [Athéňané], krále s milostí přijemše AlxV 430 a 435 – fig.: řci [anděli] jiej [Panně Marii], ať bude hotova přijieti jej [Ježíše] v svuoj živótek Vít 20v

20. koho ujmout se někoho, přijmout někoho pod ochranu: otec mój a máti má ostali jsú mne, hospodin ale přijal mě jest ŽaltWittb 26,10 (přivinul jest BiblPraž) assumpsit; kto přijme tohto mládencě u mé jmě, mě přijímá EvVíd 45r (Mt 18,5) susceperit

21. přijieti na milost koho vzít na milost, omilostnit: kterak Vladislav bratra svého Bořivojě na milost přijal PulkR 85 (v nadpise); kán … taže vždy před sě, dobývaje jako vzteklý …, a kohož jest na milost přijel, ten byl dobřě zčastný CestMandA 206v

22. koho („osobu“) stranit (pf.), nadržovat (pf.) někomu (sr. „osoba“ 8): přijieti osobu nemilostivého v súdě nenie dobré BiblLit Pr 18,5 (též BiblPad, po přiezni činiti v súdě vinnému BiblDrážď) accipere personam impii

23. koho „k sobě“ přijmout do služby, najmout: přijav [Ametus] deset služebníkóv k sobě, umienil jest jíti k svému tovařiši GuallCtnostK 187; jakož mi VMt rozkázala, někoho dobrého člověka s několika koňmi na zámek přijieti a službu jemu dáti ArchČ 9,171 (1476)

24. jur. koho na co (majetek) přibrat někoho jako podílníka něčeho: syna svého na věno přijala [Barbora z Kunštátu] své DeskyMorBrn 6 (1480)

jur. přijieti na diel n. spolek koho na co (majetek) přijmout někoho do majetkového společenství vztahujícího se na něco (sr. „nediel“ 1): to dietě tiem obyčejem chcem na diel přijíti NaučBrn 17; babka má přijala jest mne dckami na to věno na spolek a z toho se mně 20 hř. na muoj díl dostati má Půh 6,222 (1490)

25. koho v co, do čeho (společenství, úřadu) přijmout za člena něčeho: by Judáš prozván dědicem nepravého stádla lícem, přijat sa v cuzú dědinu LegJidD 1a 12; ten den ihned tu přijat jest pan Albrecht do rady krále franského CestJar 16

26. koho za koho, kým přijmout jako někoho, prohlásit, uznat za někoho: ač jho [Alexandra] králem přijmú [obyvatelé Damašku] míle, … ž dá jim při všie čsti ostati AlxH 239; pánóm proto nezdá se Pavla za syna páně Pavlova přijíti Půh 5,50 (1480); (za syna) ap. uznat za vlastního: Abram Lota, bratra ženy své Sarai, přijě za syna zvoleného, nebo Sarai bieše žena neplodná ComestC 22r in filium adoptavit

27. koho na co (úřad) přijmout, prohlásit, uznat jako představitele něčeho: páni a města … odtrhše se, aniž chtíce býti poddáni Jiříkovi, … nebo když týž Jiřík měl býti přijat na Království české, že jest byl zastižen v tom bludu ArchČ 20,543 (1467)

28. jur. koho k čemu (jednání) přijmout, připustit: z rozkázaní pána našeho JMti že jsme je [účastníky sporu] ku právu našemu přijali ArchČ 18,406 (1479?)

29. koho přivítat, uvítat: vrátil sě lankrabie od ciesařě, jehož zvláště jeho věrná žena s velikým utěšením jest přijala ŠtítAlžb 474r

30. koho kam (do vězení) uvrhnout: et ex quo ipse Kuneš Rozkoš toho [příměří] tak nezachoval, tehdy má býti přijat u vězenie Královy Mti ArchČ 3,317 (1455)

1. co (sdělení ap.) čím (ušima) ap. vyslechnout, poslechnout si, zaznamenat sluchem: slyšte to, všěcky vlasti, ušima přijměte, všicci, již bydlíte na světě ŽaltWittb 48,2 (ušima slyšte ŽaltKap, ušima pozorujte BiblPraž) auribus percipite; jakž krátcě moci budu, ač chcete přijieti, poviem vám JeronM 2v si vultis accipere

2. jur. koho (svědka, obviněného) vyslechnout, podrobit výslechu: úředníci mají tam poslati na dědinu a přijmúc súsedy a obec a ohledati to [hranice] Půh 1,311 (1409); nechtěje tu věc tak z tvrda vésti …, přijal sem je [upomínané] i zase rok dal ArchČ 8,126 (1474)

3. co (něčí sdělení ap.), s větou obsah. „sobě“ přijmout, vzít na vědomí, zvl. souhlasně: on [Alexandr] tu radu [Aristotelovu] přije míle AlxV 301; pakli co bude … dokonalejšieho … buď z zákona božieho, buď z písem s. doktoruov … postaveno, dobrá duše a rozum ušlechtilý to přijme … k svému dobrému KorMan 9r; jur. (soudní výrok ap.) podřídit se něčemu: chci přijieti, jakž mi páni najdú Půh 6,57 (1480)

4. co (svědectví ap.) ot koho uvěřit něco někomu: pověz nám pravdu o Ježíšovi, … jest za jisté, že jest z mrtvých vstal? … Tvé [Jozefovo] svědectvie samo vylíčené přijmem VeronS 107r; prvnie žena, máti nás všěch, poddavši v smiech své pokolenie, uslyšěvši i přijemši křivé slibovánie ModlMil 164v; „přijieti za to“ přijmout něco jako pravdivé: chcete li za to přijieti, on jest Eliáš, jenž jmá přijíti BiblDrážď Mt 11,14 (jestliže chcete vzieti EvOl, chcete li věděti BiblOl) si vultis recipere

5. jur. „za to“ s větou obsah. souhlasně stvrzovat něco: kterakkoli tíž lidé starobylí jsú jim vyznali a okázali, tak jsú za to přijaly a na tom přestaly obě dvě straně ArchČ 18,360 (1489)

6. co (pocit) v co (mysl ap.) nabýt něčeho, pocítit něco: slavně sě ukáže [Kristus] tobě [Marii], tu přijmeš velikú radost a mine tě všě tvá žalost HradMar 58v; jížto řěč [o zázracích] svatý Augustin uslyšav, veliké skrúšenie v své srdce přijem PasMuzA 464; (jistotu) ujistit se: má [kněz] dobrú jistotu přijieti, aby jemu [porobenému] pro tu vinu viec nic neučinil [pán] PrávŠvábA 137r nemen

7. jur. co odsouhlasit, potvrdit, stvrdit něco: tuto výpověd obě strany nahoře psané jsú přijely úplně a docela, ji slíbivše sobě zdržeti ArchČ 26,320 (1428); JMti krále nálezem jest stvrzeno a přijato [svědectví] ArchČ 10,497 (1497)

8. jur. co dosvědčit, svědecky prokázat, „obdržěti“ 7: když z žitie žalujú, přěd odpověďú móž poslóv prositi, z které by dědiny nebo dvora nebo z kterého města, by škodu přijal RožmbA 68

9. bibl. (o Bohu) co (modlitbu ap.) vyslyšet: hospodin modlitvu mú přijal ŽaltWittb 6,10 suscepit; také přijal sem [Bůh skrze anděla] v tom prosby tvé BiblPad Gn 19,21 (prosbu uslyšěl sem BiblOl) suscepi preces tuas

10. co (jednání) rozhodnout se pro něco, zvolit, vybrat si něco: nevědiech [Alexandr] sě co přijéti: vrahóm li sě otpierati, čili tak v porobě státi AlxV 866; bázni hospodinovy nepřijeli BiblDrážď Pr 1,29 non susceperint; (cestu) nastoupit: pátého dne mesiece nezčastnú cěstu přijě [levita] ComestC 135r iter arripuit

11. jur. (o nabyvateli) co (majetek, pohledávku) kam dát vepsat, vložit, zaknihovat: vidí li VMt, že ta zbožie nejsú závadná, móž to dobře VMt přijieti ve dcky dvorské ArchČ 21,299 (1444–1452); smluven jest o ten dluh s židem, ... a Jindřich Semčický aby sobě k ruce ten dluh do registr přijal, aby vedlé jiných rukojmí v Jindřichuov statek se uvázal ArchČ 10,480 (1497)

12. co (slovo, výrok) vzít do úst, vyslovit, pronést: nepřijmeš neb nevezmeš jména boha tvého nadarmo BiblOl Ex 20,7 (nevezmeš BiblPad) non assumes; hospodin … vloživ slovo své v usta jeho [Balaamova] vecě: Vrať sě k Balachovi a toto pověz jemu … On [Balaam] přijem příslovie své vecě: Stój, Balachu BiblOl Nu 23,18 (vzem výpověd BiblPraž) assumpta parabola; (píseň) zazpívat: přijměte piesn a dajte buben, žaltář veselý s húslemi ŽaltWittb 80,3 (vezměte ŽaltKap) sumite

13. co (víru, duchovní nauku ap.) ot koho ap. „sobě“ ap. přijmout něco, ztotožnit se s něčím: Porfyrius … se dvěma set rytieři svatú vieru přijal PasMuzA 620 fidem recepit; kto ostane světa …, zákon přijme neb postavu duchovných lidí ŠtítSvátA 169r; (návyk) osvojit si: což od tovařistva přijme které dietě z mládí, až do starosti drží to JeronM 21r recipit; „přijieti sobě za obyčěj“ navyknout si na něco: přije [Tarsia] sobě to za obyčej, že jakž brzo přišla ze školy, … brala se ihned na své chovačky hrob ApolBaw 219v

14. co za co, jako co uznat za něco, ohodnotit jako něco: to viděnie Němec opat za obludu přijem, počě na to nic netbati PasMuzA 317; ten výnos nebo rozsúzenie slyševše obě straně, … přijaly jej za spravedlivé a dobré rozeznánie ArchČ 18,366 (1492)

15. co za jaké „sobě“ shledat nějakým, ohodnotit jako nějaké: starosta za zlé sobě to přijem, ež ji [ženu] jest v sobotní den v zasvěcený uzdravil [Ježíš] KristA 72v; lidé mají se dóvěřiti ve všech věcech úplně takovým, a což dějí [kněží], tak zachovati a za pravé přijíti AktaBratr 1,11r; (nesnadné, nepříjemné ap.) „přijieti za dobré“ spokojit se s něčím (sr. „dobré“ 8): ač chceš za dobré přijieti to, což muožeš časem mieti KatoVít 77r