|
|
|
jieti, jmu, jme pf. 1. koho, co čím (rukama ap.) za co (ucho ap.) uchopit, vzít, popadnout za hrdlo jieti koho zmocnit se někoho násilím za pramen jieti relig. fig. chopit se „pramene“ Boží milosti (?) 2. koho, co chytit, dopadnout; (zvíře ap.) ulovit 3. koho, co zajmout, vzít do zajetí; (viníka) zadržet, zatknout; (majetek) zabavit 4. koho v čem dopadnout, přistihnout při něčem 5. koho, co uchvátit, zmocnit se někoho n. něčeho; (město ap.) dobýt; fig. (srdce ap.) uchvátit, zaujmout; (o něčem nežádoucím) zachvátit; koho ovládnout, opanovat, spoutat; (o zlém duchu) posednout 6. koho, co kam vzít pryč, odvést 7. čeho, co pojmout, přijmout; čím (rozumem) pochopit, uchopit; „obyčěj jieti“ zvyknout si viery jieti, vieru jieti komu v co uvěřit 8. s inf. počít, začít Sr. jmáti, chytiti, jieti sě, objieti, podjieti, pojieti, popásti, přějieti, vzieti Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 28. 4. 2024). 
jieti, jmu, jmeš, pftiv., jíti, jmouti, fangen; stsl. jęti prehendere, z koř. jem-. — Židové Ježiúšě gyechu Hrad. 81a. Že tě chtie, ač mohú, giety AlxBM. 3, 5. (Bessus a Narbazon) sě velmi básta, ač by j’ho (Daria) kak mětně yala, by sama v tom neostala t. 1, 9. Jižto (knížata) biechu tudiež giety AlxH. 5, 19. Tristram… je rytieřóv sto neb viec Trist. 287. Starší města toho gmau muže a trestati ho budau apprehendent Br. Deut. 22, 18. Že gme-li ho (Nikanor Raziu), škodu velikau učiní židům si illum decepisset Vel. 2. Mach. 14, 40 Jg. My Neštěstie… onoho gmem v svú moc, onoho za chvíli popustímy Tkadl. 6b. Vévoda gem jeho osěkl jemu rucě i nozě Pulk. 49b. gemſſe jej (Amazonky Cyra) v krvi utopili DalC. 10. Jemu hlavu stěchu gemſſe AlxH. 7, 17, gemſye ho na kolo zbichu AlxV. 1985 (místa parallelní). Když kto kúzly ktye (m. chce) jej (hada aspida) gyety, nemóže ničse prospěti AlxV. 223. Toti giely dušiu mú ceperunt ŽWittb. 58, 4; yal jsi vězenie cepisti captivitatem t. 67, 19, yal ſy ŽGloss. tamt. Proto yala jě pýcha tenuit ŽWittb. 72, 6. yati (m. jěti) budú všickni comprehenduntur t. 9, 2 (23). Již yaty vedli ny captivos duxerunt t. 136, 3, iati vedli ny ŽGloss. tamt.; vedl jě yati do Babylona captivos Lit. 4. Reg. 24, 16. Země… do niežto sú geti vedeni captivi Kladr. 3. Reg. 8, 48. — Ač mi chceš v tom vieru giety AlxBM. 3, 4, vieru jieti, stsl. vêrą jęti, = uvěřiti, v. viera. Negyechu jemu viery non crediderunt EvVíd. Jan. 9,18, Br.: nevěřili. — Tomu sě diviti gechu ti všickni, jenž s ním tu biechu AlxV. 923, jmu sě s inf.; sloveso v inf. je zpravidla imperfektivní; když je zvratné, je sě jen jednou: jmu sě diviti (m. diviti sě); když je přechodné, má při sobě předmět zpravidla v genitivě: jmu sě činiti čeho. Stiekati ſie gely furire coeperunt MamA. 23a. Sta sě, že o mezu dva sě svadista… Ľubušě gie ſie jú súditi a vinného musi smútiti DalHr. 3, gye ſye jiú súditi DalC. tamt. Vinný yeſſie Ľubušě haněti… i všěch paní gie ſie haněti DalHr. tamt., gye ſye Libušě haněti… i gechu ſye wſſyczny pany hanyty DalC. tamt. (v části druhé patrná změna opisovatelova). Ľubušě… je ſie hanby žalovati DalHr. 3, gye ſwe (m. sě) hanby žalovati DalC. tamt. Yechu ſye jeho (páni oráče Přemysla) tázati, proč by jemu bylo mílo na železě sniedati DalC. 5; (dievky) gyechu ſye hradu staviti t. 8; (dievky) gyechu ſye země pleniti a vše mužě pořád bíti t. 10; gye ſye s niú (Ctirad se Šárkú) medu píti t. 13; Straba… gye ſye k (h)lavě jiú (uší) měřiti t. 20; (Leva) gye ſye liudí dobývati t. 22; Drahomiř gye fye pohanstva ploditi, žákovstvo (z) země puditi t. 27; kněz Václav… gye ſye země oprávěti t. 27; hrabie… postaviv hrad gye ſye stravy voziti t. 39; (Čechové) ſye-ygyechu země hubiti, Sasicě i s dětmi zbíti t. 50; Božěj a Mutyně gyeſta ſye o tom mysliti t. 54; (Stanimír) gye ſye Čechóm hlavy puditi a Němcě velmi ploditi t. 72; ta dva pány gyeſta ſye za knězem jězditi t. 85. (Sv. Kliment) yal ſie všeho rozprávěti Pass. 292; (ciesař) yal ſie křesťanóv nenáviděti t. 391. (Apoštolové) gieli ſye trhati klasóv pšeničných Krist. 65b. Kohož gme ſye snúbiti (smrt) Vít. 32a. (Sv. Method) yal ſye jest mšě svaté slúžiti Pulk. 17a. (Herodes) yal ſye na nich (na králích) zbadovati, od kterého času by sě jim hvězda zjevila ROl. 149a. Kněz ge ſe toho žalovati Mart. 55b; ge ſie jeho objímati t. 12b; ge ſe mučiti křesťany t. 31b. (Vojska) když šípy vystřielechu, tehdy meči, kopími yachu ſie bíti Mill. 54a. By ť pak nynie sv. Petr přijda s nebe i ial ſe kázati meč a vojska sbierati…, již bych jemu nevěřil ChelčPař. 129b; kterak ty… gmeſs ſie slúžiti a lid… sběhne sě k tobě t. 185a. — Když ho (ševce) žena gme tresktati, nedadúc j’mu v kostky jhráti…, často ť jiej přibíjie mnoho Hrad. 124a, jme m. jme sě. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jieti, jíti², jmu, jmeš (aor. jěch, jach, příč. čin. jal, jěli, přech. min. jem, jemši, jav, jěvši, subst. verb. jětie) dok. jmout, chopit, chytit; zajmout; začít: jěchu sě točiti jali se, začali se točit; jieti sě (o něco) ujmout se čeho; vieru jieti v čem uvěřit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jieti (1. sg. jmu), jíti dok. = jmouti; zajmouti, počíti; — vieru jieti = uvěřiti; — slovo zasě jieti = zpět vzíti; — jieti sě koho = pustiti se do koho; — jieti sě (čeho) = chopiti se, zmocniti se Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|