1. skrzě co [otvor] (odkud) prohlédnout něčím, podívat se (pohlédnout) skrze co: z okencě domu mého skrzě mřieži prozrziel sem a vidím BiblDrážď Pr 7,6 (v. prohlédnúti I/1) prospexi; skrze okence prozrziewſſy, nařiekáše mátě jeho BiblOl Jdc 5,28 (patřiec ~Pad, vyhlédaje ~Praž)

2. bibl. [o Bohu ap.] s čeho (z výše) shlédnout, sezřít (zast.), pův. prohlédnout dolů otvorem v nebeské klenbě: prozrziel s výsosti svaté své, hospodin s nebě na zemi sezřěl ŽaltWittb 101,20 (sezřěl ~Klem, prohlédl BiblPraž) prospexit; pravda z země vyšla jest a pravedlnost s nebe prozrziela ŽaltKlem 84,12 (sezřěla ~Wittb, prohlédla BiblPraž; personifik. subjektu)

3. [o osobě] začít vnímat očima, otevřít zvl. sklopené oči, pozvednout zrak: když sě plačíc nakloni [Marie Magdaléna] a prozrziewſy, v hrob sě vkloni HradMagd 32b; v tu hodinu svatý Petr jakž moha prozrziew a jeho [sv. Pavla] poznav PasMuzA 153 oculos aperiens; hlavu k zemi poklonivši [Marie Magdaléna], jako prozrziety nesmějíc KristA 47a; Tristram…prozrze i otáza jich TristB 29a uf warf er die ougen; Kristus prvé Lazara obživil a oni [apoštolové] potom rozvázali, aby prozṙiel HusVýklB 20b; elevans autem oculos suos (prozrzyew gl.), cum esset in tormentis, vidit Hus UK I C 12,48a (L 16,23: podvih [boháč] oči EvSeit, pozdvih očí ~Praž, zdvih oči ~Víd, vzved…oči BiblDrážď) ║ vynmi dřéve suk <z> svého oka a potom proſrzys, i vynmeš kládu z oka bratra svého EvSeit 145a (L 6,42: v. opatřiti I/1) perspicies prohlédneš, tj. budeš dobře vidět

4. [o slepém] („očima“) prohlédnout, prozřít (kniž.), začít vidět, nabýt zraku; fig. proniknout k poznání skutečnosti: Prozrzy [slepý], viera tvá ta tě uzdravila EvSeit 142a (L 18,42: v. prohlédnúti I/2) respice; tu [mázdru] ujem Thobias, vytržě s jeho [otce] očí, a on inhed prozrzie ComestC 215a (sr. Tob 11,15: zrak přijal TobB) visum recepit; má páliti ščence v devieti dnech, dokudž neprozrzie LékMuz 179a; že sú od blesku světla jeho [Satanova] mnozí oslnuli a viec sú neprozrzeli ChelčBoj 384b; dietě bude živo tak dlúho, až očima prozrzi i uzří čtyři stěny v domu PrávŠvábA 136b uf getuot — fig.: ktož srdečnějie miluje [Boha], hlúbe prozrzij a dómyslnějie pozná ŠtítSvátA 6a; ktož chce právě prozṙieti, spatří, že světští jsú velmě kněžským neřádem vinni HusVýklB 58b; nu, milí mistři, prozřete ve jméno boží AktaBratr 2,154a; z té veliké hrůzy prozrzew [mládenec], pomysli sobě BechMuz 27a (v. oblehčiti sě 4) vzpamatovav se

5. relig. obrazně prohlédnout, prozřít, tj. poznat vlastní hříšnost (n. uvědomit si boží moc, milosrdenství ap.): okľúčily sú mě zlosti mé, nemohl sem, abych prozrſiel ŽaltKlem 39,13 (uzřěl ~Wittb, viděl ~Pod) viderem; já [Ježíš] jsem přišel na tento svět na súd, aby kto jsú neviděli, prozrzieli BiblDrážď J 9,39 (viděli ~Lit); tma je tvoji oči zaslonila, nedáť prozrzyety srdci tvému ŠtítBarlB 146; Prozrziż, ktož chceš žádati kněžství…, viziž, aby najprvé přecedil své svědomí HusSvatokup 179a; podlé duchu prozrzieti, ale podlé těla ne vždy ChelčPost 75a; viz lotra na kříži, když právě prozrziel RokLukA 368b; ó běda na poslední hodině, ktož se zmešká a pozdě prozrzi…! Ó by vnitřní zrak měli BechMuz 39b ║ když oko rozumu nemóž prozṙieti v blesk světla božské jasnosti ŠtítBes 65 svým zrakem proniknout (fig.)

1. co prohlédnout čím, proniknout pohledem co, uvidět skrz co: světlost jasná, avšak tak, že jie nemohl zrak prozrzieti ComestC 81a non…per quam transiret; skrze zed hledí [„ostrovid“] a ji prozrzi TkadlA 17b, pod. BurleyMudrC 191a

2. [o Bohu] na koho, ke komu (s čeho [nebe]) shlédnout na někoho (zvl. příznivě): hospodin s nebe prozrſiel na syny člověčie, aby viděl, byli li by rozumní ŽaltKlem 13,2 (sezřěl ~Wittb, prohlédl BiblPraž) prospexit; prozřel jest [Bůh] ke mně, a uslyšel prosby mé JakPost 115a. – Sr. prozřieti I/2

3. co, v čem, na co, k čemu/komu [závažnému] přihlédnout náležitě k čemu/komu, vzít patřičně v úvahu co/koho: a lubo smysleli a rozuměli a skonánie prozrziely! ŽaltWittb 214a (Dt 32,29: v. opatřiti I/11) providerent; tehdy nebudu pohaněn, když prozrſiu ve všěch přikázaních tvých ŽaltKlem 118,6 (přezři ~Wittb, prohlédnu BiblPraž) perspexero; jediné že na to [tj. spolupráci tělesných údů] neprozrzime a snad některéhož netbáme ChelčLid 89b; byť sám k sobě prozrzel [kdo soudí druhého] a k svým hřiechóm RokJanB 130a; když by prozřeli k tomu, že jest to…tělo…spojeno s božstvím t. 133a, pod. AktaBratr 1,391a; tu slušie jinak prozrzieti [k osobě Kristově], a to pro nerozdielnost božstvie od člověčenstvie RokJanB 318b

4. relig. co, s větou obsah. (čím [„okem“]) prohlédnout, hlouběji poznat, zvl. rozpoznat duchovním zrakem: divím sě, otče, že neprozrzyſſ srdečným okem, po kterém jest lépe státi ŠtítBarlB 148 non intelligis; já zajisté dal sem tobě oči holubičie, jimiž by sě opatřiti a tajnost písma svatého jasně prozrzieti mohla VýklŠal 112a penetrare; pustí [svět věci] z rukú a prozrzi potom, ano nic nenie ChelčJan 53a; aby…poznal se někto a ku pokání přišel a prozṙel, že se tak bohu nelíbí AktaBratr 1,47a; znamenati a prozṙieti máš, srovná li se vuole tvá neb rada tvá s tvú dostatečností AlbnCtnostA 39a

5. co, v čem [tajném n. neznámém] ap. pochopit co, dospět k poznání čeho, zvl. proniknout (rozumem) do tajů čeho: již mým myslem viec neprozrzyu, na koho já okem vzezřu LegAl 8 aspiciam; hospodin, jenž vše tajné prozrzieti muož OtcB 188b est inspector; mysl má v tom trém [tj. ďábelském pokušení] prozrzyety bedlivým okem, aby…nevešla v žádost ŠtítSvátA 127b circumspicere; dobré jest prozrzyety písmo, ale tajnú a skrytú moc poznati svatého kříže nad to jest dobré t. 160b, pod. t. 251a; kto prozṙi v zákoně dokonalé svobody a ostane v něm BiblPad Ja 1,25 (v. prohlédnúti II/3) perspexerit; prozhřew [Hus] v zákoně Páně a v písmích svatých, uhlídal, ano… HerHus A2b; k tomu nemuož prozřieti, kterak apoštolé tomu [jednotě církve] rozuměli AktaBratr 1,180a ║ k obraně vlasti každý má sám někakú láskú prozrzieti MajCarA 57 prospicere uvědoměle dospět; prospiciens prozrzie vel zdaleka vida [„Moudrost“] VýklKruml 118b (Sap 7,23: všecko opatří BiblDrážď, spatruje ~Lit) tj. vše obzíraje