1. prudký, vznětlivý, výbušný; [o člověku] prchlivý, zlostný („prchavý“); [o ďáblu] zběsilý: ani choď s mužem prchliwym BiblLit Pr 22,24 (zarytým ~Drážď) furioso; kto z hněvu prchliweho nezajde v nenávist dlúhú ŠtítOpat 10b; prchliwy Lunarius diábel SolfA 106a; vzteklé, prchlywe odehnal jest [Kristus] hněvy črných duchóv GlosSed 81b rabidas; lúpežník prchlywy, t. diábel t. 111a furens; aby…neukázal toho [tj. hněvu] slovy prchliwymi nebo tváří ostrú ChelčPost 193b; na sudlice a na rožny prchliweho lidu roztrháni jsú [konšelé] SilvKron 46a irati; v. též náhlý 4, prchlavý ║ abychom dobrého tresktánie [osočujících] neproměnili v prchliwé bráněnie HusPostH 56b zlobné; tehdy se králi nelíbila [královna], tehdy král hleděl jest na ni hořícíma očima a prsy prchliwymi ŽídSpráv 303 rozbouřenými hněvem

2. přísný, tvrdý; [o člověku] drsný, zarputilý: austerus prchliwy SlovVodň 53b; turpidiosus prchlywy MamUKA 36a; ferus ukrutný, prchliwy SlovOstřS 79; hirtus…ostrý, prchliwy t. 82a; klade [prorok] o súdu božiem hrozným a prchliwym ŽídSpráv 307

3. pomatený, zbavený rozumu, bláznivý: prchliwi neb blázniví šielenci [nesmějí svědčit] PrávJihlA 166b — zpodst.: aby nežádal rady od hněvivého anebo od prchliweho a trženého AlbnCtnostA 29b; prchliwi neb nesmyslní…svědčiece PrávJihlA 165b ║ infrunitus…indiscretus, insipiens, absque freno racionis Prchliwy, nerozšafný VodňLact L8a ukvapený, unáhlený (?). – Sr. nemúdrý 2, nesmyslný 6, prchlý 1