1. (koho/čeho) poškození, těžká újma; „ku p-ě“, „k p-u“ na škodu: radějí smrt vizi všeho rodu svého než potupu a hanbu jazyka přirozeného DalV 63,60; s nímžto s mnohé protivenstvie na světě trpěl…, hlad, žiezi, mnohé potupy PasMuzA 302; jenž [bohatství] jesti ctným mravóm potupa a do pekla náhlá sstupa BawEzop 7; Potupu trpie synové izrahelští…, jižto sú je zejmali, držie je BiblLit Jr 50,33 (strast ~Drážď, bezprávie ~Pad) calumniam útisk (?); conculcatio potupa KapPraž O 23 (zadní přídeští; Hříchy; v. nuženie 3); kteráž druhá [strana] nestojí, s potupu jí jest TovačA 70a; on [pohnaný] svévolně…mé dědině ku potupě pobral to obilé Půh 4,517 (1466); gdyby…visly [pečeti] jim k pothupu [jejich „dědičstvie“] ListSlovKniezsa 37 (1480); to přiložení [tj. pečeti]…jich rodu k žádné potupě býti nemá Půh 5,180 (1489) ║ křiví přijmú potupu a sémě nemilostivých zhyne ŽaltWittb 36,28 (pokutu BiblLit, kázáni budú ~Praž, mučeni ŽaltKlem, bude pomščeno ~Pod) punientur trest (pod. MamKapR 28b 2 Esd 8,27 multatione); někteří pro závist a pro potupu Jezukrista káží a někteří pro dobrú vóli BiblDrážď Ph 1,15 (pro svár ~Ol) propter…contentionem z řevnivosti (pod. t. Ph 1,17); pro něžto [tj. hněv boží] jest byla sě přihodila při tom miestě potupa [tj. jeho vyplenění] BiblOl 2 Mach 5,17 despectio válečné pokoření, porážka (sr. potupiti 3)

2. (koho/čeho) potupa, (po)tupení; koho pokoření; „u p-u býti“ (komu) být potupen (kým); relig. (čeho [posvátného]) znesvěcení: potupa jeho obrátí sě naň [dobyvatele] BiblDrážď Dn 11,18 opprobrium; s jeho [sv. Jana] hlavy vlasy na potupu obřězali PasMuzA 251 pro derisione; na potupu viery křesťanské když ta těla [tj. pohřbená] vykopati chtěli [pohané] t. 469; trpěti potupu ComestC 355a (A 5,41: v. pohaňenie 3) contumeliam; nedávaj dědičstvie svého u potupu, aby panovali nad nimi národové BiblOl Jl 2,17 (v protivnost EvOl); čiem viece sú [dobří lidé] v potupu lidem a v nenávisti JakBetl 94b; z takých lehkostí [tj. lékařova lehkovážného jednání] pocházie potupa diela toho uměnie LékSalM 199 contemptio; zpínají se [bosáci] nad jiné řeholníky staré jim ku potupie a k zlehčení KorMan 37b; kde pýcha, tu potupa AlbnCtnostA 6b (sr. Pr 29,23); by ona [Perchta] tak v posměch býti měla a v potupu ArchČ 11,276 (1465); pakli by…starému vládyce chtěli [noví vladykové] potupu učiniti DeskyMorOl 88 (1493) vladyku potupit — relig.: jmajíce před očima tu hanebnú potupu [svatyně] BiblDrážď 2 Mach 8,17 (v. pohaňenie 2) contumeliam; potupa svátostí kostelních a posměch viery křesťanské LyraMat 51b contemptus; žeť sou [„bludní spisové“] ku potuṗe…velebné svátosti JakZjev 248a; tvého [božího] zákona velebnú jasnost…potupy nohú miení utlačiti [Zikmund] Budyš 8b tj. znesvěcující; proč té velebné svátosti lechkost a potupu činíš KorMan 45a; v. též nečest 3. Sr. poskvrňenie 5. – Sr. obida 1, ohava 3, poskvrna 4

3. (koho) pohanění, potupení slovy; „p. ľudská“ ap. pomluva, očernění: vykup mě [Bože] ot potup ľudských ŽaltKlem 118,134 (v. obuzě) a calumniis; král zavola:…většie hanby sobě přidáš…Tak jeho [mudrcovu] potupu vida <Doeth vz>mluvi LegSilv 53; budete…na poklínanie a na potupu BiblDrážď Jr 42,18 in opprobrium; já hospodin slyšal sem všeliké potupy tvé, ješto s mluvil BiblOl Ez 35,12, pod. Pror Jr 51,51; člověk božie milosti ziště…ot lánie a ot potupy viece než ot chvály AlbRájC 24b ex persecutione; když hněv tají na srdci a potupu na mysli MatHom 70; že mi [Bohu] činíte tu potupu, ješto by od svých nechtěli ŠtítBrigP 63b contumeliam mne tak urážíte; neroďte sě báti potupy lidské a rúhaní jich sě nelekajte BiblPad Is 51,7 (přiekořizni ~Drážď); ta řeč mohla býti z podivenie „kto jest tento [Ježíš]?“,…to slovo mohlo býti z potupy RokLukA 157b (sr. L 7,49) tj. řečeno ironicky; listové mistra Rokycány proti bratřím k Potupě a zošklivení jich lidu vůbec AktaBratr 2,56a; slovo Páně učiněno jest jim v potupu BiblPraž Jr 6,10 (na vzdóru ~Drážď, v posměch ~Pad) je uráží

4. (koho mezi kým [lidmi]) potupa, hanba, stav někoho potupeného n. haněného, zvl. špatná pověst: otejmi [Bože] ote mne rúhotu i potupu ŽaltWittb 118,22 (úkoru ~Klem, žehránie BiblLit, potupenie ~Pad) contemptum; potupu lida svého odejme [Bůh] ze všie země BiblDrážď Is 25,8 (pohaněnie ~Praž) opprobrium; chtě otnésti ote mne [tj. Alžběty] mú potupu mezi lidmi t. L 1,25 (pohaněnie ~Praž); nedám vás více u potupu v lidech BiblOl Jl 2,19 (v protivnost EvOl); hanby a potupy zbavuje [modlitba] AlbRájA 59a; kak s svú čest proměnil v potupu ŠtítBarlB 3 in contumeliam; býti vypověděncem v potupie a v chudobě TrojK 133a; jie [kajícnice Ježíš] kázal zavolati, aby nemněla, že v té potupie zuostala RokJanK 182b tj. v hříchu

5. hanebnost, hanebný skutek: to [vraždy a loupeže] jsú…větčie potupy nežli to obřezování tělesné ChelčSíť 73b; uprázdně je [křesťany svět] sobě s cesty smrtmi a jinými potupami ChelčPost 126a ohavnostmi; to rozuměj o každém bezpráví a potupie AlbnCtnostA 5b. – Sr. ohyzda 6, ošklivost 5

6. (koho/čeho) opovržení, pohrdání (kým/ čím); „u p-ě jmieti“ koho pohrdat, opovrhovat kým: napilňeni jsmy potupi ŽaltWittb 122,3 (hrdosti ~Klem, mrzkosti ~Kap, ohavenstvie BiblLit, pohrzěnie ~Pad, potupením ~Praž) despectione; v tej službě jsa [boháč], u velikéj potupie ode všie čeledi bieše, neb jeho jako blázna jmějiechu PasMuzA 122 contemnebatur; abychom nikým nehrdali…, nikohého v potupie nejměli pro úraz jeho těla MatHom 99 contemptibilem ducere, pod. KorMan 150a; ani budeš lidem u potupu, ale budú tě milovati ŠtítBojVyš 2b; spravedlivým súdem božím…pro hřích nevděčenstvie a pro potupu boží Frant 70b contemptum; dietě narodilé chudé bude…a v potupach a v ohyzdách bude Hvězd 7a; kteréžkolivěk ze všech [přikázání] přestúpíme z potupy [tj. jich] ChelčArc 166b; věci, kteréž v sobě nezavírají pocty bohu ani potupy hřiechuo AktaBratr 1,93b; uzřevši žena…, a že by byla v potupu dána, svolala k sobě lidi BiblPraž Gn 39,13 (sě zhrzánu ~Ol, by byla pohrzěna ~Pad); ktož by ku prvniemu povolání rychtářovu z potupy a z lehkosti jíti odepřel PrávJihlA 71a; on [předvolaný] ku potupě a k lechkosti všie radě nepřišel do rady ListářPlz 2,290 (1491) ║ jakožto zlé všecky věci činí potupa smrti, kdož se bojí umříti, nenadějeť se JakPost 132b znevážení (?); vieceť překážie potupa jednoho nepřítomného v té straně nežli mnohých otpora v přítomnosti PrávHorS 122a tj. opomenutí předvolat; žalobník nestane li, pro jeho potupu ot nestánie soudu prositi bude [obviněný] nálezně zproštěn býti t. 161a propter…contumaciam pohrdání soudem (pod. PrávHorM 38b); nebo by…vběhli s ní [„najmenší věcí“] v potupu, v netbánie a v lenost ChelčPař 144a v přehlížení. – Sr. hrdost, opovrženie

7. (čeho [abstr.]) odmítnutí, zavržení; relig. zatracení: nedávaj nás [hříšníky] u potupu pro jmě pro tvé BiblDrážď Jr 14,21 in opprobrium nezavrhuj; o potupie bohatstvie ještě byl nic neslyšal [celník] MatHom 126; vymýšleti nových práv pro užitek obecní ku potupie práv starých GuallCtnostK 151 abrogationem zrušení; almužna [jest] na potupu lakomstvie JakBetl 54a; svědectvie všěch dobrých…davše u potupu…, svědky pravdě protivné…přijeli ste PísHusit 135 jste zavrhli; est ergo confutativa [epištola Judova] (ku potupie gl.) doctrine pseudoapostolorum et hereticorum Rok Muz II D 1a, 114a; v. též namietati sě ║ ne ku potupie vašie pravím… BiblPraž 2 C 7,3 (k…odsúzení ~Drážď, k…potupení ~Ol) ad condemnationem abych vás odsuzoval — relig.: procítie jedni u věčný život, druzí v potupu Pror Dn 12,2 in opprobrium; obojí sú v potupě a odsúzení pro hřiechy své, kdožť se nekáli AktaBratr 1,161b. Sr. otsúźenie 4. – Sr. otmietanie