1. koho (i gen.), co, ojed. čeho (kam) (s)tisknout, (s)tlačit; [o davu] bez urč. cíle sevřít koho, ipf. tlačit se na koho: když koli s kteréj strany potyſſczzeny biechu [hřebíky zarostlé do masa] Frant 90b premerentur; jako v bahno a v propast jich [zlých ďábel] potiſkuge HusPostH 84b vtlačuje; pána Ježíše potiſkali [tj. zástup] k vodě ChelčPost 187b; lodí napraviti k dobrému větru, aby jí potiſkali před se t. 246a; když…jáhen krev boží lidu rozdával,…jsa potiſſtien od pohanóv, upadl KorTrak d4a; potiſkowan bieše [Ježíš] od zástupu BiblPraž L 8, 42 (potiſkan bieše VýklKruml, tiščen byl EvOl, je dáviechu BiblDrážď) comprimebatur ║ žeť jest chtěl [Josef] mě potiſknuti bezděčně AsenF 258b znásilnit (sr. podáviti 3); premunt (potyſskagi gl.) te mala tua BiblGlos 2 Rg 16,8 (postíhají ~Ol, mučie ~Pad, ssužuji ~Praž) sužují (sr. potískanie); že sou [svatí] slov svých svou trpělivostí hloub nám…v srdce potiſkli BechNeub 18b vtiskli, vštípili

2. koho/čeho [nežádoucího] (odkud) zatlačit, zahnat; [ven] vypudit; [nepřítele] (při)nutit k ústupu: jide [lid] v boj i potiſſtie jich [nepřátel] BiblOl 1 Par 19,14 (pohna ~Lit, zapudil jest ~Pad, zahnal ~Praž) fugavit; potiſknu [Řekové] Trojánských od krajóv břěhových TrojA 99b; toho [věřícího] kacieřstvím okydnúce [hříšníci] ven potiſknu ChelčPost 224a; tiem [pokorou] diábla potiſknes ven RokMakMuz 385a; potiſkl je Amorejský synuov Dan na horu BiblPraž Jdc 1,34 (v. nuziti 1) artavit; aby jimi [vojáky] potiskal nepřátel VlčNauč 45; kněží našie strany…z svých se miest potiskují ArchČ 5,410 (1482) ║ otec mimo jich [dětí ?] vuoli nemá jich odtud potiſkati ArchKol (1498) tj. oddělovat z nedílu (?)

3. pf. na koho [nepřítele] jak [mocně] vrhnout se, zaútočit na koho, napadnout koho: boje neukrátil. Potiſtie na ně [nepřátele císař] v silnosti BawArn 1599; silně potiſknuchu [Trojánští] na Řeky TrojK 89b insequuntur ║ nežli oni k tomu svolé a na se hanbu uvedú, radějíť v svém bludu předce potiſknu HomMak 8b pokročí (n. půjdou ?) dále