1. koho (i gen.), co zapudit, zahnat, obrátit na útěk; ipf. též pronásledovat: popudy ho [krále] a připudi jeho [pryč] ComestC 206a; kdež leč byla polečena, odtavadž jest zvěř popuzena TristB 119a; kteříž chutně Mediolánské utkavše, jich sú mužně popudyly PulkB 122; obdržal [král] město i popudyl syna preč t. 167 profugavit; pět vašich jiných sto popudye BiblOl Lv 26,8 (požene EvOl, postíhati budú BiblPad, budeť honiti ~Praž); kterak…dva popuzyeſſta desět tisícóv t. Dt 32,30 (pudila sta ~Pad, honili ~Praž); jeden vlk převeliké stádo…rozžene a popudij AlexPovB 252a; fugat púzie, popuzuge Mam Muz XIV E 14,489; persequi popuzeti aut následovati SlovKlem 20a ║ popudy [Hospodin] rukú svú na horu dceře sionské BiblDrážď Is 10,32 (potřese ruky ~Pad, puditi bude ~Praž) agitabit pohrozí proti hoře; popuzyeſſe toho člověka [bázeň] BojDuchA 1b (v. občiniti 2) pobádala; irritaverunt popudili sú [Židé úradek Hospodinův] MamKapR 94a (Ps 106,11) zavrhli

2. koho (i gen.), co (čím, v čem) popudit, (po)dráždit, přivést do stavu prudkého neklidu n. hněvu (čím); [osobu] rozčilit: Popudy jho [hada člověk] LegJidD 2b 27; psovým skučením vzbuzen jelen, také hrozú popuzen BawEzop 2841; v hromadu sebe popuzygice, v hromadu sobě závidiece BiblOl G 5,26 (popuzegic ~Pad, sě hněvajíce ~Drážď, drážníce sě EvOl); jehož [člověka] by smilné…žádosti nepopvzely ŠtítSvátA 73a; když nás malým protivenstvím kto popudij t. 144a; malíčko popużena bude HusPostH 56b; nenasytí žádostí…, ale viece popudie a rozdráždě, v nepokoj uvede ChelčBoj 405a; jedna strana druhé nebude haněti ani popuzeti KorPosA 115a; popuzeli sú ho [Boha] v nálezech svých BiblPraž Ps 105,29 (rozdrážnili ŽaltWittb, dráždili sú ~Klem, vzdráždili ~Pod, rozdráždili BiblDrážď, drážnili sú ~Ol) irritaverunt; provocare drážditi aut popuditi SlovKlem 21a (reytzen DiefGlos 468); popud jeho [nepřítele] někdy listem opatrným ProkArs 187b; v. též obostřovati

3. koho (i gen.), čeho, co (proti komu/čemu, na koho) popudit, podnítit, pobouřit (proti komu/čemu); koho poštvat: Řekuov popudil [svou radou] zlý biskup proti lidu svému TrojA 173b, pod. HusPostH 107a; hněv jich popuzye na jiné HusZrcM 47a irritat; hřiechy na tě popuzuge [smrt] PísRoud 364; nikoli by bratra proti bližniemu nepopuzowal Budyš 6a exacerbaret; turbantes popuzegicze MamKapR 151a (A 17,13: zamucujíc [židé] všecko množstvie BiblDrážď, mútiec ~Pad, popudili a zbúřili jsú ~Praž); všeho světa bychom proti sobě popudili ArchČ 3,440 (1435); jenž sú to mluvili, jako chtiec popuditi na něho [Krista], aby jej spieše jali RokJanB 120b; popuzie [ďábel] srdcí zlých lidí proti té svaté krvi RokLukA 42a; kněžstvo…lid bouří a popuzy AktaBratr 1,33b, pod. ArchČ 20,559 (1469); svými lžmi křesťanstva proti nám popuzujíce ArchČ 4,159 (1468)

4. čeho, co [hněv ap.] („na sě“ ap.) vzbudit, přivolat na sebe: nepopuziey na sě, čemu odolati nemóžeš TkadlA 3b; hněvu…súdcě popuzuge [kněz], ač bez zvuku kázanie chodí HusPostH 79a exigit; na sě popudíte pokřik pro vašě činy PísHusit 87; aby jich hněvu na se s mečem nepopudili ChelčBoj 85b; dokudž pokolení lidské nepopudie proti sobě prchlivosti pána boha ChelčSíť 93b

5. koho (i gen.) k čemu, v co [chování], aby…, s inf. ap. přivést, podnítit, ponouknout, přimět, ipf. mít k čemu, aby…; [ke zlému] navést, svést: popudil jest [ďábel] lidí křivých…, aby nás…svedli KarŽivA 352 (zbudil ~B) instigavit, pod. ipf. ProlBiblL 157a (k Ez); neroďte k hněvivosti popuzieti synóv vašich BiblOl E 6,4 provocare, pod. pf. RokPostA 88b; popuzeno jest srdce lida k dělání BiblLit Neh 4,6 (vzbudilo sě jest ~Ol); bláznovstvie vietr nás popudil…, že pro jediného krále ženu…tolik králóv…na smrt se vydalo TrojA 171b impulit; množstvie zlata jeho popuzie nás horlivě s ním bojovati AlexPovB 244a compellit; žádostivě nás popuzugye [spasitel] k spasení HusZrcM 26a (popuzie ~K) invitat; by…koho k boží vieře kterým darem popudili HusSvatokup 156a; mnohé…k smiechu popudil PoggioF 134b coegit; kteréžto [věci] popúzejie u větčie božie uhněvánie ArchČ 3,454 (1437); kněží k válkám popuzugicze ŽídSpráv 274; popuzuge [ďábel] synuov svých zlostných, aby nenáviděli synuov božích AktaBratr 1,155a; ješto [kněží] lid v nenávist a v ukrutnost popauzegij (-u- nadeps.) t. 346b; v. též nutiti 4, popuźenie 3

6. koho (i gen.), čeho, co (čím) povzbudit, posilnit; [řečí] napomenout: posilni jeho i popud, neboť on napřed pójde BiblOl Dt 3,28 (potvrď ~Lit) conforta; abychom tiem sě popuzegice pilnějše toho byli ŠtítPař 50b; jsa popuzen své mysli udatností TrojA 3b ductum; božie nás rada popuzye, když die HusZrcM 30b praemonet; popuzye jie [církve Kristus] túto řečí, aby sě znala VýklŠal 38b monet; až se tiem [představami] tělo popuzie a zaněcuje v svých nepravých žádostech ChelčBoj 353b; kázal [prorok] a popuziel a pozdvíhal lidu svým kázaním RokLukA 90b ║ nečistoty počátkem rodí se z něho [nečistého srdce], ačkoli…světem mohú popuzeny býti ChelčArc 168a rozníceny (pod. ChelčOl 131b)