puditi, -z’u, -díš ned. hnát, honit, odhánět, vypuzovat; puditi hlavy dolóv stínat hlavy: nutit, donucovat; — puditi (sě) puditi, puditi sě hnát se, pospíchat: náhlým skokem tam pudichu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
puditi nedok. = hnáti, odháněti, pronásledovati; nutiti, donucovati, znásilňovati; — puditi sě = pospíchati, hnáti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.