1. (odkud, kam) vyjet, dát se do pohybu (na koni ap.), zvl. vyrazit: když k boji pogedyechu [vojevůdci] AlxV 389; páni po koňu [Libušině] pogyedu, až Bieliny řěky dojědu DalC 5,1 (pogedechu ~L, poběhnú ~Fs) reitin; vseď na kóň, pogyedyz s námi PulkB 6 vade; k…sněmu také s některými pány pojel sem byl, chtiec tu rádi býti [ale nedojeli jsme] ArchČ 2,258 (1449); pogeti jemu [čekajícímu] káza SilvKron 97b properare; najprvé jsme pojeli od potoka ArchČ 29,13 (1459). – Sr. vyjěti

2. (odkud, kam) přemístit se jízdou; odkud odjet; kam zajet, přijet: v ty mi sě lesy jěti žádá, Pogiedmy tam HradProk 6b; když ty preč pogedeſs, komu mne zde odjedeš? TristB 61b ir vüeret; oni [páni] tam pojedú a…ten spis na posudku okáží Půh 3,386 (1448); kdyby kdo ve jméno své v krásném rúše pogel…A kdyby přišel chudý ve jméno Ježíšovo RokJanK 15a; když oni…podál odtud pogeli, počechu…volati PasKal C1a (otjěli ~MuzA) popojeli; do domu otce mého pogedeſs a z rodiny mé pojmeš ženu synu mému BiblPraž Gn 24,38 (pójdeš ~Ol) perges; paní, pojeď ke mně a stoj u mně NaučBrn 7. – Sr. ot-, při-, vz-, zajěti