pohřiechu, po hřiechu partik.; k hřiech
pohříchu, bohužel, naneštěstí: pro dar nepřěvracuj práva, jakž juž pohrzyechu sě stává AlxV 252; kněz Václav zapozdi pohrzyechu DalC 29,4 laider; ale již pohrzyechu nic lacinějšieho nenie AlbRájA 71b heu; ano, ježto po hrziechu těžko pověděti jest MajCarA 8 proh dolor; jakož i já v mladosti byl sem jednú pohṙiechu kraboškú HusVýklB 117b; tohož pohřéchu nenie, bychť se dobřě měla ArchČ 11,246 (1450); zlatnická ulice…již pustá stojí…, zlé hospodářstvie po hrziechu ŽídSpráv 31
Po mém hřiechu ‚k mé nelibosti‘ ap. v. hřiech