1. (komu čím [představujícím něco hrozivého], že…) (po)hrozit (čím), dát pocítit hrůzu (komu z čeho), učinit zastrašující gesto něčím n. vyslovit něco k zastrašení někoho; ipf. vyhrožovat: jal sě jemu velmi od toho odmlúvati, pohrozugye rozličnými mukami PasMuzA 372; treskci bližnieho dřieve, než jemu pohrozyſs BiblOl Sir 19,17 commineris; má jemu [otci] i pohroziti, že to naň pronésti chce GuallCtnostK 173 minabitur; pohrozuge také, že…slyšán nebude [uchazeč] MajCarA 67; exprobrare pohrazieti vel přimlúvati VýklKruml 229b (Mt 11,20; porokovati EvOl, tresktati BiblDrážď, láti ~Lit); pakli…pomlúval neb pohrazzel ArchMez 12 (1419); račte jim pohroziti, že svobodu propustiti mieníte ArchČ 14,241 (1474) ○ pohroženie n.: s pohrozenym vše jemu poručieše PasMuzA 34 cum minis; aby ku prosbě pohrozenye přičinil PasKlemA 134a; pohrozenye věčnú mukú LyraMat 116b comminatio. – Sr. vzhroziti

2. pf. aby… ap. (komu) s pohrůžkou nařídit, důtklivě přikázat: pohrozme, aby v tom [Kristově] jménu ižádnému člověku nemluvili ComestC 352b (A 4,17: pohrozme jim, ať by… BiblOl) comminemur, pod. BiblLit Mc 8,30; pohrozil jest jim [slepcům] Ježíš, řka… BiblPad Mt 9,30 (přihrozil jest EvOl, zapřieti BiblDrážď, přikázal jest ~Lit), pod. VýklKruml 252b (L 4,35 increpavit)