1. koho (odkud, kam) vyhnat, zahnat, vypudit; [v boji] zahnat na útěk: sú pohnany zástupové, jížto sú byli v židovskéj zemi BiblDrážď 1 Mach 6,5 (jsú zapuzeni ~Pad) fugata sunt; pohnan jest Abner [v boji]…ot slúh Davidových BiblOl 2 Rg 2,17 (honěn jest ~Pad, utekl je ~Praž); kterúžto [P. Marií] smrt věčná s světa jest pohnana BelB 30b; pohonye jich [obyvatel] ven z jich země HusKorL 25b; pozeneſs jej [kámen teplem], kamž budeš chtieti LékMuz 177b (fig.) ║ pohnaſta [oba rytíři] na se BawJetř 519 vyrazili proti sobě; že jím [marnotratným synem] hlad pohnal [pást svině] ChelčKap 15a hlad ho dohnal

2. (co [zapřažený dobytek ap.]) po(po)hnat, vybídnout k rychlejšímu pohybu: já [pohůnek] nemohu pohanieti, chci nynie doma poseděti HynStesk 87a; já nemám v čem pohoniti t. 87a; cito…chvátati, pohnati, často volati VodňLact aa1a

3. ipf. proti komu/čemu útočit proti komu/čemu, napadat koho/co: velmi tvrdě poháněli [táboři] proti všem,…proti znamení umučení Kristova BřezKron 411 invehebant

4. [o žalobci] koho [obžalovaného] (odkud [z jeho nemovitosti jako záruky] k čemu, před koho/co [soud] ap. z čeho, o koho/co [sporného] ap.) svou žalobou zažádat, aby byl někdo obeslán (odkud) před daný soudní úřad (kvůli čemu): aby kněží darmo daróv ducha svatého nedávali, ale aby…prodávali i pro ně lidi pohonili HusSvatokup 169b; pakli dadie knězi políček v krčmě…, tehdy pożenv HusPostH 81b; pohaniem vás před najvyššieho…súdci, pána boha MladJerF 131a apello; z čeho Pravda ji [Lež] pohnala a žaluje TovHád 34b – jur.: když ženatého vládyku pohonye k hradu RožmbA 34; pověz [pohnaný], kde je ta dědina, s niež sě velíš pohoniti nebo pohnati? t. 39; když opata ze co pohonye t. 43; z hlavy bratra svého…koho pohnati k zemskému súdu ŘádZemA 43a citare; pohoní mě v duchovním právě o svěcskou věc Půh 2,128 (1408); někteří Mikuláše…pohání od desíti puovoduov ArchČ 4,534 (1410); aby žalobcí také pohnal [pohnaný] PrávHorM 42b reconveniat; pohoní ho trhem za tkáče Půh 2,271 (1412); jest pohnán [farář] od strany odporné ListářRožmb 3,168 (1446); convenias eum iure pożen jeho před právo ProkPraxK 16b; pohonim…markrabí…z dědin i s zástav i odevšad, kde co má, ješto sluší etc., z 11 set kop dobrých stříbrných TovačA 26b; pohnal z více potvorem Půh 4,460 (1466); Syrovátka pohoní o pana Šelnberka t. 5,336 (1481); náklady, pro kteréž jsi poháněl [Petříka] před pana purkrabí ArchČ 37,1213 (1482); nechtě v dalšie súdy…pohnán býti t. 16,263 (1483); pohoniti zemským právem t. 304 (1486); v. též ottad 2 — v jur. konstrukci fig. etym.: že jej pohnala dvěma póhonama Půh 3,4 (1417); pohnal Žibřida manským póhonem PrávOpav 1,42 (1441); Jiřík slunečným póhonem Matěje pohoní o dědictví Půh 5,422 (1481), pod. pf. t. 7,180 (1499) — s elipsou všeobec. předmětu: poněvadž sú leta prošla a z toho nepohoněno Půh 3,20 (1418); že jsú někdy [staří] pohonili: Chci svědky prokázati TovačA 28a; Jeho Milost [král] má poháněti…skrze jiného ZřízVlad q2a citare; že s zmatečně…pohnal VšehK 30a; ktož poženú ku právu zemskému Půh 5,251 (1493). Sr. učiniti útok ║ pakli ze škod…chceš pohnaṫi, toto slovo…přidáš „a kdež co má“; neb…nepostavil li by toho slova „kdež co má“, nemohl by se vésti než na to, odkudž s jeho pohnal VšehK 65a z kterého jeho statku, jímž lze případně uhradit ztrátu z prohrané pře, jsi zažádal o obeslání ♦ p. pohnati, pohoniti, poháněti k svědoḿú (vyznáňú) jur. [o straně] koho (odkud před koho) zažádat o obeslání někoho (odkud) k svědčení: pohoním Kunce ze Svole k svědomí přede pány odtad odevšad Půh 1,131 (1405); jsú [čtyři] o vyznánie pohnanij a pátý svědek Běrka z země vyjel PrávOpav 1,54 (1451) – s elipsou všeobec. předmětu: k svědomí muož pohoniti kdy kto chce ZřízVlad a8a citare testes; aby žádný k svědomí nepoháněl prvé, leč k té při požene jistce ArchČ 5,469 (1497) ♦ pohoniti zatkyní jur. koho [neusedlého na své nemovitosti] (kde) požadovat obeslání někoho s uložením jeho přechovávateli (kde),aby zajistil přítomnost obeslaného na soudě: zatkyní se pohony též TovačA 29a; pohoním Jana…zatkyní a zatykuji jeho na Bzenci u p. Kropáče z dědin Půh 7,53 (1492), pod. t. 6,63 (1480); pohoním Jiříka Písmo zatkyní tu v Slavkově t. 7,58 (1492). Jen mor.

5. jur. koho k čemu, čím [listem ap.] (odkud) zažádat o obeslání někoho; aby byl soudem přinucen k plnění závazku uloženého čím (úhradou z čeho): toho [plnění slibu] mám list jeho a pohoním jej k listu Půh 1,132 (1405), pod. pf. t. 2,1 (1406); jej [Ješka] pohoním odtud, kde co má,…ku panskému nálezu a k listu t. 1,168 (1406); pohnal je [rukojmí] plným listem a chce míti úplně všech 60 kop gr. t. 2,91 (1407); již se k listóm svým a rukojemství poháním a napomínán jsem t. 6,124 (1481); podle půhonův, kteříž se ke dckám dělají a pohoní ArchČ 10,300 (1489)

6. [o úředním činiteli] koho (ke komu/čemu, před koho [mimo pas. před sebe], kam z čeho, o co, aby…) pohnat, obeslat, předvolat k zodpovědnosti (kvůli čemu): když přěd svatého arcibiskupa pohnan [kněz] PasMuzA 73; prvé nežli byl obžalován a pohnan ComestC 286b; biskupa…pohnal jest [kardinál] k sobě PulkB 68 (v. nestánie²); pohony hospodin všecko lidské pokolenie, aby stálo v konsistoři božiem Astar 139b vocari; k tomu [sněmu] pohnali mistra Jana Husi LetVrat 12; papež…poče jeho [Husa] pohoniti do Říma LetKřižA 20, pod. pf. LyraMat 22b — v slovní hříčce: bylť by pohnan do Pasova PodkM 278 (v. Pasov) potrestán bitím — jur.: buď pohnana strana k zajtřějšému dni Astar 139b; ať o svú věc sami [úředníci] před se nepohonie lidí jich DubB 323b; aby byl pohnán z toho před toho biskupa, pod kteréhož sluší ArchČ 3,194 (1415); osoby duchovnie a světské z královstvie aneb markrabstvie nebudú ven poháněny ani súzeny t. 429 (1435) citabuntur; pohnan býti od rychty PrávSasE 121b schol man in laden; opět byl jest pohnán [král papežem], aby slyšel nález ArchČ 20,544 (1467); pan hajtman z těch listuov také poháněl paní Kateřiny Půh 5,486 (1493)

7. jur. [o komorníku] (koho odkud, kde ot koho [žalobce] čemu [úřadu]) provést půhon – obeslání (koho), doručit předvolání k soudnímu řízení (komu kde na čí žalobu před co): póvod právo dáti má…za jeho [komorníka] chodbu, že pozene RožmbB 21b; pověděti mu [pohnanému má komorník], ot koho pohonye a kterému roku i kterému úřadu RožmbA 35; pohnal [komorník] mě holomkem, a já paňú jmám t. 37; komorník pozen s jeho sbožie, kdež najblíže chce, a tirhy t. 40; každý má ot miesta bydlenie pohnan býti BelA 157a trahi; komorníci dva poháněli ArchČ 1,509 (1402); aby z soudcova pohonil přikázanie PrávHorS 160b citet; komorník má povědíti, z čeho pohání, tomu, koho pohání ArchČ 1,508 (1454) — v inf. konstrukci s instr.: když póvod chce v jednéj popravě mnoho jich pohonity komorníkem RožmbA 33 tj. aby byli obesláni; právo jej [vladyku] komorníkem hrazským pohnati trhem a doma t. 34; opata právo pohnati komorníky v klášteřě a potom jako holomka dohnati z dědin t. 43. Jen v Rožmb