podružný adj.; k podruh
[o platu] placený za bydlení v něčím domě („podruhem“ 1): pensionem (nájmu podruzneho, hofcinku gl.) non solvit Káz Muz XVI E 10,125a (v. nájem 4) ║ mnoho podruzna byla dušě má ŽaltKlem 119,6 (v. podružstvo 2; bibl.) hostem („podruhem“ 2)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
podružný adj. bydlící, jsoucí v podruží, tj. mimo domov, bez vlastního domu, v cizím domě nebo v cizině
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.