plzký adj.; k plzěti
1. kluzký, pokrytý vlhkostí působící smekání, zvl. slizký: most dlúhý a úzký a velmi plzky PasKlemA 245b; jako plzke miesto ve tmách BiblOl Jr 23,12 (v. plzko) lubricum; lividus coluber plſky nad SekvUKA 1b (chybný překlad); úhoř má kóži plzku Hugo 117; těžké jest po ledu plzkem běhati a nepadnúti ChelčPost 188a; dělohy plzke a tenké, že semene nemohú zdržeti LékŽen 38a; v. též plzěti 2 ║ usta plzka strojie obořenie BiblOl Pr 26,28 (v. oplzlý 1) úlisná
2. [o tekutině] slizký, slizovitý, kalný: voda totiž kající teče plſka SekvUKA 14b labilis; lubris plzky, labilis SlovKlem 61a. – Sr. neplzký
3. [o světě, štěstí ap.] vrtkavý, nejistý: ve všiej mucě plzkeho světa, t. neustavičného SekvUKA 45a lubrici proměnlivého; náramně nestatečná jest vuole a plzka, od vuole božie těkajíci JakZjev 382b nepevná; <l>ubricus kluzký, neustavičný, plzky SlovOstřS 91; příhod jest plzky a bezděky nemuož obdržen býti AlbnCtnostA 152a; Plzke u králův jest první místo, ani stálá moc SilvKron 95b vratké ║ celé tyto knihy zkřiveny sú a plzke ProlBiblK 12b nespolehlivé
4. [o něčem žádoucím] svůdný, působící mravní pád: kto by byl z múdrých…neupadl [jako Josef] v takové příhody plzke? AsenF 259b; lababilis plzky GlosLekcUKB 30a; žádosti libé a plzke sú, srdce lepce jímajiece ChelčBoj 387b; freji plzkymi táhna [ďábel] je v pokútná smilství ChelčPost 83b
5. nečistý, mrzký, ohavný; [o chování] oplzlý, nestoudný: hinc te paralisis vexat, lepra lurida (immunda plzke gl.) SlovRohA 182b; výsosti…duše svlečeni, t. zbaveni plzſkym smyslem, t. hřiechem HymnUKA 123a; aby rozvázal plzku vinu, t. hřiech t. 129a; u vylití rozkoší plzkych se poškvrňuje [svět] ChelčSíť 227a; skrze veselé nestydatá a plzka ChelčKap 227b; labilis plzky, lubricus, frivolus SlovKlem 58a; v. též nestydký ║ scurilitas…plzka řeč Slov KapPraž E 4,225b (v. oplznost) neslušná, rozpustilá
Též jm. osob. Plzek m. (PoprRožmb 45b, 1427)