1. (ot čeho, po čem [namáhavé činnosti]) odpočinout si, oddechnout si (od něčeho), oddat se nečinnosti pro zotavení (z něčeho); [na cestě] udělat si přestávku (oddech): odstup málo od něho [lopotícího se], aby odpoczynul ŽaltPod 161a (Job 14,6: BiblLit, ~Pad, pod. i ost.) ut quiescat; praví duch, aby od své prácě odpoczynuli BiblDrážď Ap 14,13 (~Ol, aby otpočívali ~Pad, ~Praž) ut requiescant; odpoċinu [Bůh] sedmý den ote všeho diela BiblCard Gn 2,2 (var. v. otpočívati 1) requievit; pročež tedě voláš [duše] vždy, chceš liš otpoczynuty kdy Spor 84a si pohovět; spat jíti, aby po trudu odpoczzinul GestaB 46a; oni [dva špehové] šedše…‚ i odpoċinula sta u nie [u nevěstky] BiblPad Jos 2,1 (pod. ~Praž, odpočívašta ~Card a ost.) quieverunt; pausare odpoczinuczi SlovOstřS 143; kokotóm dajte odpočinúti [před zápasem] ArchČ 14,27 (1447); těžká služba, že v té službě ve dne v noci neodpoczine RokJanK 136a; Vaše Jasnost již v léta vchází, v kterých bude potřebie odpoczinuti ŽídSpráv 13; připravily [ženy]…masti a v sobotu sú…odpocżinuly vedlé přikázanie BiblPraž (L 23,56: var. v. nechati II/2) siluerunt; ║ pakli ji [zemi] těžie, někdy jiej dadúc odpoczynuty, tehdy lepšie obilé dává ŠtítVyš 16a nechají neobdělanou; táhli sú [vojáci] proti Cendebeovi i odpocżinuli sú v Modin BiblPraž 1 Mach 16,4 (var. v. nocovati 1) dormierunt přenocovali; sabatizo…est requiescere vel sabatum observare Odpocżinuti neb zachovávati sobotu nebo den sváteční ctíti VodňLact ff4a (fig.) zachovat pracovní klid

2. komu/čemu dát odpočinout, dopřát odpočinek: svými ľudmi u město vnida, vojiem dobřě otpoczynu [Alexander] AlxV 2141; dětem, skotu odpoczynem DalC 2,23 ruwen unsir kinder; Odpocinmaż oba sobě! BawArn 2873; zatracenci, ti jen světie svátky, aby tělu odpoczinuli RokJanK 109b

3. (z čeho [únavného] s kým [příjemným]) okřát, osvěžit se (zvl. odpočinkem), zotavit se: abych přišel k vám s radostí…, abych odpoczynul s vámi BiblDrážď R 15,32 (~Ol, odpočíval ~Lit, ~Pad, poodpočinul ~Praž) ut…refrigerer vobiscum; aby…na tom miestě s ní [Šárkou Ctirad] odpoczynul PulkB 13 (odpočíval ~S) ut…ad moram traheretur; ktož ve cti, v sboží brodí, ač kdy tělem odpoczine, z srdceť jemu těžkost nemine FlašRadaA 1783; by…s nimi [„přáteli“] s práce otpoczynul podlé čsného kracochvílé RadaOtcP 376; v horkost slunečnú hledá [jelen] chladu, kde by odpoczinul VýklŠal 53a; ║ zavisuj ruku na hrdlo nemocného…širokú rúchú, ať by lépe odpoczynula LékSalM 708 ut…quiescat aby došla úlevy (srov. otpočinutie 3)

4. [o neklidném, trpícím ap.] uklidnit se, upokojit se; [o strádajícím] dojít úlevy: země sě třásla i otpoczynula ŽaltWittb 75,9 (tak a pod. i ost., upokojila BiblPad, ~Praž) quievit (fig.); ani v noci na svéj mysli neotpoczyne [trpící] BiblDrážď Eccl 2,23 (~Ol, nic…mysl jeho odpocżyne ~Praž, ani…na své mysli otpočívá ~Lit, aniž…myslí odpočívá ~Pad) nec…mente requiescit; vejdi [meči] v nožnicě v své, odpoczin a pomlč BiblDrážď Jr 47,6 (odpoczin vel ukroť, ukoj sě VýklKruml, var. v. obvlažiti sě 3) refrigerare (fig.); neplač, utěš sě, otpoczyn KristA 87b; pro niť [milovanou ženu] trpím mnoho…, sám buoh svědom toho, kdyžť odpočinu LyrVil 178 dojdu klidu; pakli usneš, nebudeš sě lekati, otpoczyneſs BiblOl Pr 3,24 (tak i ost.) quiesces; jakž moře nikdy neodpoczyne, ale vždy sě tepe MatHom 230; v svých túhách odpoczinu [Achilles], maje polehčenie TrojA 164b respiravit; quieo…, id est esse vel fieri quietum utišiti se neb upokojiti, odpocżinuti VodňLact ee8a

5. pobýt v klidu, zanechat činnosti a setrvat v klidu; [o národu ap.] žít v míru: v pokoji u mém budu spáti i otpoczynu ŽaltWittb 4,9 (tak i ost., budu…odpočívati ~Praž) requiescam; odpoczinula jest země za čtyřidceti let BiblCard Jdc 3,11 (~Ol, ~Lit, ~Pad, byl je pokoj v zemi ~Praž) quievit; ve dnech Jáhel odpoczinuly sú stezky BiblCard Jdc 5,6 (~Ol, ~Lit, pod. ~Praž, upokojeny sú ~Pad) quieverunt (fig.); ║ aby odpoczynuly [duše mučedníků] na malý čas, dokad sě nenaplní počet vašeho služebného tovařistva BiblDrážď Ap 6,11 (~Ol, ~Pad, počekali ~Praž) ut requiescerent aby posečkaly

6. kde [na místě zajišťujícím klidnou polohu] spočinout, zaujmout pohodlnou polohu, zvl. položit se a zůstat ležet: jenž [holoubek] nenalez, kde by odpoċinula noha jeho, vrátil se k němu [Noemovi]…v koráb BiblCard Gn 8,9 (tak i ost.) ubi requiesceret; vzdvihl se jest oblak…i odpoczynul jest oblak na púšti BiblCard Nu 10,12 (~Ol, ~Lit, ~Pad, stál jest ~Praž) recubuit (v obraze); ať na něm [„železném loži“] neposlušný Vavřinec odpoczyne PasMuzA 431 ut requiescat (fig.); ješto [kámen] vždy tone a dna nikdy nedosiehne, kde by odpoczinul ŠtítBrigP 75a in quo quiescat; by královic dlúho u modlitbě, potom odpoczynu na podlahách ŠtítBarlB 200 collocavit seipsum; dopustili mu [Ježíši] odpocžinuti na jednom kamenu. A když se položil…na tom kamenu HusSvátB 173a; ║ létati budu [jako holubice] i otpoczynu ŽaltWittb 54,7 (tak i ost.) requiescam usednu (pod. TkadlA 25b); přijdú mnozí…a odpoċinv s Abraham a s Izákem a s Jákobem HusPostH 113a (Mt 8,11 recumbent: budú odpočívati EvSeit, ~Beneš, BiblPad, ~Praž, seděti budú EvOl, BiblOl, sednú ~Lit, budú kvasiti EvZimn, BiblDrážď, budú hodovali EvPraž; v obraze) zasednou za stůl, budou stolovat

7. relig. [o duchu ap.] na kom, nad kým, ojed. v čem spočinout na někom, prostoupit někoho, sestoupit na někoho, dostat se někomu a působit v něm: [Ježíš k apoštolům:] rcěte: „Mier domu tomuto!“ A bude li tu syn pokojný, otpoczyne na něm pokoj váš EvVíd 45b (L 10,6: BiblDrážď a ost., odpoczzyne v tom domu EvOl 322a, odpočívatiť bude nad ním t. 303a) requiescet super illum (v obraze); Odpoczinul duch Eliášóv na Elizeovi BiblCard 4 Rg 2,15 (~Ol, pod. ~Lit, ~Pad, Odpocžinultie…nad Elizeem ~Praž) requievit…super Eliseum; na kom odpoczyne duch mój? Jen na pokojném a pokorném ŠtítBojVyš 2b super quem requiescit; dary ducha svatého má Ježíš, nebo přehojně na něm odpoczinuli sú JakZjev 45b; nad nimiž [svatými] jest duch svatý odpoczinul ChelčPař 132a; ║ Kristovi duch cizí také by rád odpocžinul v nějaké shromážděné jednotě, aby jí zisk tělesný měl ChelčPost 91a usídlil se, uchytil se

8. relig. [o člověku] kde [u Boha, v nebi, ve víře ap.] spočinout, zakotvit, najít útočiště někde: Odpoczinte [zemřelí] u pokoji ŽaltPod 139a requiescant; na jeho ramenách [božích] odpoczine [Benjamín] BiblCard Dt 33,12 (~Ol, ~Lit, ~Praž, odpočívati bude ~Pad) requiescet bude v klidu přebývat; tu v mé pravé vieře odpoczynu [pohané] ŠtítBrigP 47a requiescent; Julianus [po smrti]…v pánu bohu i s svú ženú odpoczynul a do nebeského královstvie se dostal PovOl 275b; jenž [božství] jest nesmierná dobrota, v níž světí konečně odpoczinv HusPostH 26a; již [spravedliví] potom přicházejí ku pokoji božímu, v němžto odpocžinu s utěšením v dobrém svědomí ChelčPost 106a; aby…v nebeských příbytciech pokojně odpočinúti dáti ráčili [Bůh] ArchČ 14,280 (1499)

9. v čem [stavu n. chování] dostat se do něčeho a setrvat v tom; [v radosti, pokoji] dojít něčeho: tělo [mé] otpoczyne v naději ŽaltWittb 15,9 (tak i ost., odpočívati bude ~Praž; srov. A 2,26) requiescet; píž se mnú nevelmi, žiezníš, a odpoczin v utěšení Čtver 171a recumbe; aby odpočzinuli [lidé] u pokoji a v svornosti pod zákony rychtářskými ChelčJan 71a; ješto [hříšníci]…temnosti hledají, aby…odpocžinuli ve zlých věcech s pokojem ChelčPost 154b

10. (ot čeho, čeho [činnosti], s inf. ap.) přestat (s něčím, něčím se zabývat), ustat (v něčem); s předm. zanechat něčeho: dnem i nocú bez přěstánie nodpochzínu [Řekové] šturmovánie AlxH 319; doby Josue všie země…i odpoczynul jest bojovati BiblCard Jos 11,23 (~Ol, ~Lit, odpoċinula jest země od bojóv ~Pad, ~Praž) quievit terra a proeliis; jakožto pec zapálená od toho, ješto peče, Odpoċinulo jest maličko město od směšovánie kvasu BiblLit Os 7,4 (~Pad, ~Praž, upokojilo sě ~Ol) quievit; máme od hřiechu přestati neb odpoċinuti HusVýklB 50a; ║ odpoczynte od člověka, jehožto duch v chřiepí v jeho jest BiblDrážď Is 2,22 (Pror, BiblLit, přestaňte ~Pad, ~Praž) quiescite…ab homine přestaňte dbát člověka; cierkev, dosáhši moci ciesaře a panstvie, ode všech od těch zlých věcí [tj. protivenství] odpočinula jest ChelčSíť 47a zbavila se všech těch…věcí

11. ustat, přestat, skončit se: kak jest přěstal násilník, odpoczynula dan BiblDrážď Is 14,4 (tak i ost., přestala jest ~Pad) quievit; po vše dni země sětie i žetie…, zima a léto, den a noc nikdy neodpoċinu BiblCard Gn 8,22 (~Ol, ~Pad, nepřestanúť ~Praž) non requiescent; neodpoczine jeho [ďáblova] chytrost nad námi raněnými ŠtítPař 42a; když ta všecka znamenie ukrotí se a zimnice odpoczyne LékSalM 292 acquieveit; ║ otpoczynuti učinímy [nepřátelé] všěcny dnie svátečnie božie země ŽaltWittb 73,8 (~Klem, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, přěstati ŽaltPod, BiblPad, pod. ~Praž) quiescere zrušíme všechny svátky