ost, -a/-u m.
1. osina, pichlavý štětinovitý výrůstek na klasu: acus ost, nodus uzel KlarGlosA 747 (De semine; ~B, ~C); acus…Oſt SlovLucB 207a; sudes woſty MamMarchL 324b (Jos 23,13: budú [pohanské národy] … sochor před vašima očima BiblCard, ~Ol, ~Lit, kolé ~Pad, trnie ~Praž). – Srov. os 6, osina 1
2. bodec, osten (zast.): stimulo agitat oſtem pudí MamKapR 56a (Sir 38,26: ten voly pudí ostnem BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž)
Ad 1: za lat. acus stč. též plevný osten (SlovOstřS 58). – Ad 2: za lat. stimulus stč. též ostnec. – Srov. staré osť v rybářství na Roudnicku (Český lid 46, 1959, 200)