|
|
|
okrúhle, -e f.; k okrúhlý kulovitý útvar (ozdoba na židovském sedmiramenném svícnu): učiníš [Mojžíši] sviecen dutý z zlata přečistého, prostředek jeho a cievy a čéšky, okruhle a lilium z něho vycházejíc BiblCard Ex 25,31 (~Ol, ~Lit, okružidlka ~Pad, kotúčkové ~Praž) sphaerulas; z jehožto [svícnu] prostřědka cievy, čiešky, okruhle a liliumové pocháziechu BiblOl Ex 37,17 (okružidlka ~Pad, kotúčové ~Boč, kotúčkové ~Praž, úhonky ~Card, ~Lit) sphaerulae; sperula est parva rotunditas, okruhle…, sperule kotúčové MamKapR 16b (Ex 25,31); sperula okruhle MamMarchL 314b (Ex). – Srov. okružidlko, okrúhlost Za lat. sphaerula stč. též krúžek, střhn. knopff (tj. pupen, suk ap.) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
okrúhle adv.; k okrúhlý okrouhle, kruhovitě n. obloukovitě; [o ostříhání] kolem dokola, do kruhového zástřihu: faraónovi, králi ejiptskému… a všěm, jížto sú ostřiženi okruhle BiblDrážď Jr 25,23 (Pror, BiblOl, ~Lit, ~Praž, na kštici ~Pad) in comam; ani okruhle budete stříci kštici BiblCard Lv 19,27 (~Ol, ~Lit, ~Praž, na okrúhlo ~Pad) in rotundum; obšírná bieše cesta okruhle, ješto jdieše vzhuoru po točitém vzchodu BiblLit Ez 41,7 (okrúhlá ~Ol, na okrúhlo ~Pad, ~Praž) in rotundum; pakli jest [rána] dlúhá nebo scházie dolóv okruhle LékRhaz 8; kázal [Bůh], aby se wokruhle položili [vojáci] a v prostředci stan RokJanB 200a do kruhu; ║ krópě vody okruhle letie RokJanB 319b v zaobleném tvaru (srov. okrúhlý 2); aby slunce, okruhle se hýbíc, noc nám učinilo ŽídSpráv 184 po kruhové dráze Židům bylo zakázáno stříhat vlasy na místech, kde se stýkají s vousy (Novotný, Bibl. slov. 1,545) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
okrúhle, -e f. koule, kulička Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|