ohňáč, -ě m., též ohnáč (?); k ohňatý
1. miner. drahokam ohnivě červené barvy, granát (n. tmavě žíhaný onyx ?): ó cherubín,…každý drahý kámen byl oděv tvój, sardýn,…krysolit, Ohnacž, beryl BelA 170b (~B, ~D, Ohnach ~C; srov. Ez 28,13 chrysolithus et onyx et beryllus: krysolitus a onychinus a berillus BiblOl, onyx ~Lit a ost.) osnio; kryzolit, ohnacz, beryl BelC 272b (ohniváč ~B; srov. Ez 28,13) onyx. – Srov. ohniváč, ohňáčový
2. jm. osob.: Jacobi Ohnacz TomekMíst 2,118 (1388)
Podobu ohnáč lze vysvětlit neprovedením změny gn > gń před nepředním vokálem (srov. F. V. Mareš, Čs. přednášky pro IV. mezinár. sjezd slavistů, 1958, 115)