ohnivo, -a n.; k ohnivý
1. křesadlo, náčiní k rozkřesání ohně, křesací kámen n. ocílka: est piretrum žahadlo, sed ignile sit ohnyvo KlarBohE 887 (De fabris; ~F, hohnywo ~O); epicauterium komín, fugillus ohnywo KlarBohO ad 590 (De vestibus); igniculus…instrumentum excuciendi ignem ohnywo SlovLucD 64a; pireus ohnywo, kámen ohnivý SlovOstřS 103; své ohniwo a zažihadlo k rukám vzav [služebník], oheň rozkřesal HynRozpr 139a stahel; ignile feuereisen Ohniwo SlovHol 23b; focaris…est aliquid habens in se ignem virtualiter Wohniwo VodňLact I6b; fugillus est ferrum, quo extrahitur ignis de lapide, Wohniwo VodňLact K1a. – Srov. ohnivec 1
2. železný podstavec (n. rošt ?) v topeništi: andena ohnywo Slov Třeboň SA A 4,125a
Ad 1: srov. ignile…křesadlo VodňLact L4a. – Ad 2: srov. andena…est ferrum, supra quod ponuntur ligna in igne…šrák VodňLact B4a