ochrnúti, -nu, -ne pf.
(na co [na nohu]) ochrnout, pozbýt schopnosti pohybu, zvl. zchromnout: někto oslne a někto ochrne ŠtítBrigC 43b (~O) claudus efficitur; komuž ochrne neb se ostará žena AktaBratr 2,207a; raní li který člověk psa, že ochrne na nohu PrávŠvábA 138b daz er lan wirt an den beinen. – Srov. ochroměti, ochromiti sě
Z *ob-chrьm-nǫ-ti k chromъ (srov. kterým údem chrom PrávPražA 261 a za lat. claudus stč. též chromý, klécavý, kulhavý)