|
|
|
obživovati¹, -uju, -uje ipf. (pf. obživiti¹) 1. (koho/co) oživovat, činit živým (někoho), dávat život (někomu); [mrtvého] křísit, přivádět opět k životu: hospodin umrtvuje i obziwuge ŽaltKlem 136b (1 Rg 2,6: BiblPad, ~Praž, živí ŽaltPod, BiblCard, ~Ol, ~Lit, křiesí ŽaltWittb) vivificat; neboť písmo zabíjí, ale duch obzzywuge EvOl 162a (2 C 3,6: BiblLit, ~Pad, ~Praž, živí ~Drážď, ~Ol) vivificat (v obraze); duch jest, jenž obzywuge, těloť za nic nestojí EvPraž 12a (J 6,64: BiblLit, ~Pad, ~Praž, oživuje ~Drážď, ~Ol, živí EvOl) vivificat; ty [Hospodine] nebe i zemi naplniješ…, vše obzywugeſſ Aug 67b; z pravého života [jest] studnicě, ješto obzywuge ŠtítBarlB 102 vivificans; recreat obzywugie MamUKA 34a; gelida constrictum morte cadaver spiritus igne fovet (obzywuge gl.) GlosSed 91a; že ta svátost [přijímání] drahá mrtvé obżiwuge JakKal 92b (v obraze); křiesí [Bůh] mrtvé a obżiwuge RokJanB 63a; Jeho svatá Milost [Bůh] urodil svět, jakož die Plato: obziwuge svět ŽídSpráv 164; ║ hřiechy umořije [sv. Jeroným], dobré skutky obzywuge JeronM 4a obnovuje (platnost dobrých skutků); qui saxea terre viscera frugiferis animans fecundat aristis jenž kamenná země střěva užitečnými obzywuge plody, klasy GlosSed 59b zúrodňuje; jiné smrti móž obziwowati [smrt Kristova] PříbrZamM 192b měnit v život věčný (srov. obživiti¹ 2) 2. koho/co zachovávat při životě, udržovat na živu: že oheň, točíš teplota, všěcky věci obzywuge, točíš živí ComestC 21a; jedva horkem dýchám a srdce své dýchaním shlazeným jedva obziwugi Čtver 12b; ten život [Kristův], ješto všecky obziwuge, umrtven jest PříbrZamP 252a; ty obżiwugeṡ všěcky ty věci [v zemi i v moři] BiblPad Neh 9,6 (~Praž, živíš ~Card, ~Ol, ~Lit) vivificas; vegetat obzywuge vel živí VýklKruml 6a (Gn 9,15: BiblPraž, živí ~Card a ost.); jako srdce v těle obžiwuge…všecko tělo, též i pán Ježíš, jenž jest život pravý, všecko obžiwuge ChelčPost 113a; že nižádný duch lidský nemuože živ býti, nebude li obziwowan skrze tohoto ducha svatého RokPostK 218b 3. (koho/co čím) vyživovat, živit (někoho n. něco), poskytovat obživu n. živobytí (někomu n. něčemu): ac refoves i obziwugieſſ poculis pitím SekvUKA 31a; omnia fructificans všecky věci rozplozuje, obzywuge GlosSed 74b; duši obzzywuge [přijímání] a krmí HusSvátM 73b; obziwugi [žíly] neb živie a dávají jemu [mozku] duch životný LékSalM 742 vivificant; bude [věřící] mieti všecko, což obziwuge, že nebude třeba jiedla ani pitie RokJanK 328b; tělo své jídlem, pitím, spáním a jinými potřebami skrovně obżiwowal [sv. Oldřich] PasKal N1a; mrtvá věc a jalová, prázdná jako pleva, neobžjwuge ani posiluje AktaBratr 1,35a 4. koho/co osvěžovat, občerstvovat, posilovat: tvé vóně chutnost [Kriste] nemocné a mdlé obzywuge JeronM 30b recreat; obżiwuge [Kristus] a posiluje svých v jich nesnázích BiskSvátA 7a; neb to [střídmé napití] obziwuge srdce LékMuz 134b; to pařenie všeckny žíly obzywugie a obvlažuje a zdrávy činí LékChir 230a 5. relig. (koho [člověka, zvl. hříšného]) duchovně obrozovat, přivádět k novému životu v duchu Kristově: že duchovní skutci člověka obziwugi OtcB 3a (oživují ~A, ~E, ožívají ~C; srov. J 6,64) spiritus enim est, qui vivificat; kněžie často řkú, že obżiwugi, ano buoh neživí, a často mrtví, ano buoh živí HusVýklB 20b; duch svatý…obżiwuge na duši hřiechem zmrtvené HusPostH 91b; skutkové dobří… obzywugie nás ChelčBoj 414a Srov. živiti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
obživovati², -uju, -uje ipf. (pf. obžiti, obživiti²) 1. relig. [o člověku] nabývat života věčného: jakož v Adamovi mrú všichni, tak v Kristu všichni obzywugy ŠtítBes 121. – Srov. obživovati sě 1 2. [o zaniklém] obnovovat se, znovu se uplatňovat: quando homo iterum ad bonum statum redit (reddit rkp), tunc iterum omnia opera reviviscunt (obzzywugy gl.) PostGlosMuz 242a; když tento duch počal zase obżiwowati, když kněžstvo počalo veliká bohatstvie k sobě přitahovati JakZjev 179a Srov. obžívati Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obživovati¹, -uju, -uješ ned. oživovat, činit živým, dávat život někomu; křísit, přivádět opět k životu; zachovávat při životě, udržovat naživu; (koho, co čím) vyživovat, živit, poskytovat obživu; osvěžovat, občerstvovat, posilovat; duchovně obrozovat, přivádět k novému životu v duchu Kristově (nábož.) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obživovati², -uju, -uješ ned. ožívat, obnovovat se; — obživovati sě ožívat, stávat se opět živým; okřívat, nabývat sil Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obživovati nedok. = oživovati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|