obětenstvie, -ie n.; k obět
oběť, obětování: boha obměkčíš kadidlem, pusť tele k pluhu s osidlem, kadidloť jest náboženstvie, bohu toť činí obietenſtwie KatoN 232b. – Srov. obět 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obětenstvie, -ie n. oběť, obětování
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.