1. (koho/čeho kam) obrácení, otočení do nějakého směru: vzpievaju jménu tvému přěvysocě v obraczeny nepřietele mého zasě ŽaltWittb 9,4 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblOl, v obracevání ~Lit, když s obrátil ~Pad, pod. ~Praž) in convertendo; obrátiec [žena] týl Petrovi, již obraczenym ukazuje, že viece jest volí obrácena k Janovi než k Petrovi HusHříchB 129b; o obraczeni řás do oka pro ránu zle uléčenú [nadpis]. Stává se obraczenie dolejšie řasy od rány zle uléčené LékRhaz 64; o obraczeni řasy v uoko [nadpis] LékSalM 203 de pilis inversatis; ║ nižádného ovoce na čtítrobu nejésti pro jeho náhlé požití a v nohy obraczenie LékJádroD 287 aby se nevrazilo (nenahrnulo) do nohou

2. (koho odkud kam) navrácení, návrat: obrátím obraczenym lida mého izrahelského do země, jížto sem dal otcóm jich Pror Jr 30,3 (pod. BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž) conversionem; přivedu obraczenye jich a smiluji sě nad nimi Pror Jr 33,26 (BiblLit, ~Pad, ~Praž) conversionem; Subna sediec nebo navracujície nebo obracenie VýklHebrL 227b (~K) reversio; toť jest brzké obraczenye, jedno třetí den, kdyžto s mrtvých vstal, z dalekéj cesty WaldhPost 74a

3. (koho/čeho) k komu, k čemu, po kom [zvl. k něčemu žádoucímu] přiklonění se k někomu n. k něčemu, oddání se, věnování své přízně n. úcty někomu n. něčemu; [hříšníka k bohu] obrácení se k někomu: já jsem mému zmilelému, a jeho obraczenye ke mně BiblDrážď Ct 7,10 (tak i ost.) conversio; aby…hřiešných lidí k bohu (buo- rkp) obraczenye hledali [kazatelé] PasMuzA 197; cělé obraczenye mysli k milování sboží LyraMat 47b conversio; den za dnem odkládají [hříšníci] svým po bohu obraczenijm ŠtítSvátA 237b; vším srdcem k bohu obraczenije ŠtítSvátA 54b; což u vuoli vnitř dělá [Duch svatý], to zjevno bude v obraczeni k bohu, u proměnění života zlého v dobrý ChelčPost 164b; přátel rozmnoženie, protivných k sobě obrácenie KorMan 182b. – Srov. obrátiti sě II/3

4. relig. koho [nevěřícího] k komu, k čemu, na co [k Bohu, na víru] obrácení se, konverse k někomu n. k něčemu, náboženská změna záležející v přijetí někoho n. něčeho: svatý Ščepán za svatého Pavla obraczenye k bohu (buo- rkp) prosbu učinil PasMuzA 59; svatý Bazilius jeho [Žida] milováše, ež jeho na vieru obraczenye božím zjěvením byl přědvěděl PasKlemA 54a; svatého Pavla, jehož den na vieru obraczenye kostel svatý dnes pamatuje ŠtítSvátA 53b; skrze jeden ovčinec někteří rozumějí poslednie a plné židóv obraczenie k vieřě Kristově a jiní rozumějí plné obraczeníe všech vyvolených HusPostH 83a; přebývánie pokorné a milostivé bylo jest příčina (przie- tisk) k obraceni pohanuov i židuov k vieře ChelčSíť 12a ♦ svatého Pavla (na vieru) Obrácenie Obrácení svatého Pavla, církevní svátek 25. ledna: Obraczeny svatého Pavla ŽaltPod 1a; den svatého Pavla na vieru obraczenye PasMuzA 125 de conversione; po svatém Pavlu na vieru obraczenye LékMuz 173b; ve čtvrtek po hodu sv. Pavla na vieru Obrácenie ListářRožmb 1,179 (1435); po Obrácení sv. Pavla na vieru ArchČ 26,297 (1442); v pátek před sv. Pavlem na vieru Obrácenie ArchČ 15,8 (1476). – Srov. obrátiti sě II/4

5. (koho) změna chování n. víry (zpravidla k lepšímu); [hříšníka] napravení se, polepšení se; [nevěřícího] uvěření, obrácení se (na víru): jehožto [biskupa] matka svatého Augustina…prosieše, aby za jejie syna Augustina obracenye poprosil PasMuzA 462; pro těch hřiešných lidí obraczenye PasMuzA 228; o obraceny svaté Mařie Mandaleny KristA 47a; o obraczeny Šavlovu ComestC 360a; vypravujíc obracenye pohanské BiblOl A 15,3 (~Pad, ~Praž, kak sě pohanský lid na vieru obracije ~Drážď) conversionem; takež se radují andělé v nebesiech z obraczenye hřiešného člověka, když sě k hospodinu obrátí WaldhPost 103b; od počátka jich obraczenye ŠtítVyš 19b conversionis; kak se j samému od sebe odvrátiti, ktož chce ku pravému přijíti obraczenij? ŠtítSvátA 55a; a tiem obraczenym neslušie dlíti, neb psáno jest…: Nemeškaj obrátiti sě k hospodinu JakBetl 46a; zčistěn musí býti ohněm očistcovým ten, ktož zde zmeškal užitek obraczeni RokPostB 618; bylo by se mnoho dobrého stalo z jeho [králova] obrácení, jako teď již mnoho zlého se děje z jeho zatvrzení ArchČ 20,548 (1467). – Srov. obrátiti sě II/5

6. (čeho/koho) v co, v koho změnění, proměnění, přeměna: jeden jest Kristus… ne obraczenym božstvie u maso, ale přijětím člověctvie u bóh ŽaltPod 102b (Athan. 33: proměnú ~Klem) conversione; od obracenye vody u víno KristA 35b; neb sě béřeš k smrti a v prach k obraczeni Kruml 314; žádného ovoce na čtítrobu nejez, a to pro jeho náhlé požitie a v hnuoj obraczenie LékFrantA 22a rozklad; vlhkost…hodná k obraczeni u věc tvrdú LékSalM 437 ad conversionem; o skutku té svátosti die [sv. Tomáš], že jest obraczenie člověka v pána Krista HilPřijA 111; ║ antropospatos, točíš smysla obraczenye, jako když co, ješto jest člověčieho, že to pak bohu přichylují ComestC 15b převrácení ♦ v nic obrácenie v. ničse 3

7. [ve vývoji událostí] obrat, změna v opak, zvrat: ó divné obracenye. Israhel někdy syn, ale my psi. Ale podlé rozličenstvie viery jména jsú proměněna MatHom 259; stropha přirozenie obratczenie SlovKlem 84a; excidium obratczenie aut usmrtcenie SlovKlem 45b

8. filos. obrácení soudu záměnou subjektu a predikátu beze změny kvality soudu, transformace: lexque zákon. Ast conversio obraczenye, sed jednostajna simplex est KlarVokF 198 (De loyca)

9. čeho [majetku] do čeho, v co převedení, odevzdání do něčeho: pakli kto z země vyjeti směl [za války bez králova vědomí], obraczenym zbožie jeho do komory královy má kárán býti MajCarA 57 bonorum omnium publicatione; obrácení v dědictví hradu a města Přerova DeskyMorOl 48 (1490); ║ potvrzujem [majetek] k pravému dědičnému a věčnému jmění…, zastavení a jinak…na svuoj požitek k obrácení ArchČ 18,23 (1477) k využití ve svůj prospěch. – Srov. obrátiti III/3