obléhati, -aju, -á ipf. (pf. obléci)
1. [o nepříteli] koho/co [chráněného opevněním] obléhat, vojenským obklíčením zdolávat; co dobývat: oppugnant, sc. incipiunt circumvallare obhánějí, oblehagi VýklKruml 49b (1 Rg 23,1: oblehli sú město BiblPraž, dobývají ~Pad, bojují proti ~Card, ~Ol, ~Lit); oppugnabant oblehachu aut dobývachu VýklKruml 55b (2 Rg 20,15: oblehli jej BiblPraž, dobývali sú jeho ~Pad, udeřichu naň ~Card, ~Ol, ~Lit)
2. [o vojsku] kde ležet (mít ležení, tábořit) po různých místech: tehdy Olofernes, když woblehal okolo města, nalezl, ano z studnice tekla voda po trubách do města BiblPraž Jdt 7,6 (když jest obšel vókol ~Pad, zjezdiv okolo ~Ol, zjezdiv všady vuokol ~Card, ~Lit) dum circuit per gyrum; leželi sú [lidé pána Lva] v Chvalšinách a tu sú bitovali, …proto, aby ten hlas do Němec vešel, že na našem panství obléhají ArchČ 6,188 (1479)
Ad 2: k funkci předpony srov. občiniti 1