oblúpati, -aju, -á pf.; k lúpati
co [povrchového] (s čeho) oloupat, loupáním odstranit: ukradli mi kolo okované a z druhého kola oblúpali šíny ArchČ 14,57 (1450?); nazajtřie, když se mazati budeš, oblupayz ten kabát, kterýť se jest k tomu připekl LékChir 157b sloupej. – Srov. oblúpiti 1