objiežděti, -ěju, -ie ipf. (pf. objěti); k objězditi
1. co [místo] objíždět něco, konat jízdu kolem něčeho: obgiezdiegicz ten potok, nalezechu jezero sladké AlexPovB 266a (var. v. objězditi 1) gyrantes
2. co, do čeho [více míst, seskupení ap.] objíždět něco, zajíždět do jednotlivých míst n. k jednotlivým částem nějakého seskupení: i súdieše Samuel lid v Betel a v Galgalí a v Masfat, obgiezdiege na všaké léto ComestC 141a circumiens; Konrát tento… chytrý, jako by vojsko své obgezdyety chtěl…, múdrú radu maje, v noci jest preč utekl PulkB 112 (~S, ~N, objězditi ~Lobk); král…jako bez smysla na Horách Kutných obývaje, jednak do Čáslavě, jednak do Kolína…objížděl BřezKron 428 circuibat