obživovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. obživiti sě); k obživovati²
1. relig. [o zemřelém] ožívat, nabývat života (posmrtného): zde [na zemi] sem zajisté živ byl, ale již [po smrti] znova sě obzywugy JeronM 22a (~O, ~P, ~U) vivificor; ║ neb tiem [zákonem Kristovým] se duše mrtvé obziwugi RokLukA 403a obrozují se. – Srov. obživovati² 1
2. [o něčem ochablém] ožívat, okřívat, nabývat sil: když umdlí tělesnú bujnost, obziwugi sě srdeční údové OtcB 175b (~A, ~C, ~D, odživují se ~E) reviviscere; reviviscunt obziwugi sě arida usvadlé věci SekvUKA 15a; neb skrze pomoc přátelskú tělo člověka obżiwuge se AlbnCtnostA 95b
Srov. obžívati