nízko | StčS | MSS |

nízko, -a n.; k nízký

1. nevysoké místo, místo v malé výšce: jakožto hrnec, čím výše bude posazen, když spadne, viece se rozbie, nežli z nizka svalený TrojK 156a (s nízkosti ~A, ~S, ~L, ~O)

2. nížina, místo položené nízko, dole: jakož z nijzka ihned vysoko nemóž vstúpiti člověk sám svú mocí ŠtítSvátA 158b; že všecky věci [rostoucí na horách] sou silnější nežli z nizka Apat 146b

3. v obrazném antonymním spojení níže (kniž.), pozemská nedokonalost, stav bez duchovního povznesení: [Ježíš k židům]: Vy jste z nyzka, a já jsem z výsosti. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa EvZimn 10b (J 8,23: BiblDrážď, ~Ol, zdolu EvVíd, ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, zdola EvBeneš) de deorsum estis; in cacumine nahořě, t. v cnosti,…in ymis v nyzczie, t. v hřiešiech SekvUKA 41a; ale my, že v nizcze jsme, a chtěli bychom vzhóru ŠtítMuz 119b (~Jez, že niezko jsme ~Sáz); z nijzka vstúpiti najvýš ŠtítSvátA 45b. – Srov. nízko (adv.) 4

z nízka i z vysoka jur. v plném počtu, bez výjimky: my kněz Jan…opat, Jakub převor, Mikuláš podpřevor…, Petr, Gothard kněžie starší, i vešken konvent kláštera postoloprtského… mocí lišta téhož tohoto z nízká i s vysoká přicházieme ArchČ 6,23 (1412); mocí tohoto listu zapisuji věna spravedlivého sto kop gr. …v Chobolicích na té celé vsi s lidmi, s dvory kmecími…i s jinými se všemi puožitky a poplatky, kterýmžkolivěk jménem sě jmenují neb mohú býti jmenovány, z nízká i z vysoká, se vším panstvím…paní Margretě ArchČ 37,1560 (1432)

Srov. nízkost

Ad 4: srov. lat. de alto el basso

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nízko adv., komp. níže, níž, ojed. nížějie; k nízký

1. (při čem [při zemi]) nízko, v malé výšce (vzhledem k základní rovině), nevysoko: když vlk tázal, proč by tak tvář nizſko nosil, odpověděl jest nedvěd: Neb mám hlavu mdlú Čtver 73b ut quid faciem sic imam ferret (var.: pronam) skloněnou; slušie nizko při zemi ten kmen hlohový setřieti ŠtěpMuz 11; někdy nayniż stálo jest [slunce] na božie Narozenie Hvězd 86b; aby v ní [v arše] udělal [Noe] dveře vdole, nizko, aby lidé mohli snadně vcházeti RokJanK 161a

2. (kde [v prostoru]) nízko, na nízkém místě (vzhledem k něčemu výše umístěnému), dole; [pod zemí] hluboko: hospodin, on jest buoh na nebi vysoko i na zemi nizko BiblCard Dt 4,39 (~Ol, ~Lit, vdole ~Pad, duole ~Praž) in terra deorsum; s pokorú všěch nyzie sě postavil [Ježíš v chrámě] KristA 31a; naynyzze v zemi v údole Jozafat ComestC 248a in inferioribus terrae; nyzkoque ymum KlarGlosA 2494 (De rébus ecclesiasticis); neb na tomto světě chtěl [bohatec] najvyšší býti, protoť jest naynyze [tj. v pekle] pohřeben WaldhPost 98b; třmi stupněmi nyzze tu jsú ty jesličky CestMandA 176a; zavěž ji [díru] nití vlněnú na dvú miestú, výše a nize LékSalM 345 in duobus locis inferius et superius; jakož podlaha nayniż jest v domu RokJanB 63a; Sodoma jest niže s této strany Jordána a Gomora výše s oné strany Jordána CestKabK 15a; poklad, kteříž pod zemí zakopán jest nieze, než pluh sáhne Žilin 147a tyfer

3. [kam] nízko, na nízké místo (vzhledem k něčemu výše umístěnému), dolů; [o sklonění] hluboko: nebo bě velblúd vysoký a k tomu pak činil skoky, pro něšto sě nyzko uda kopie snésti na velblúda AlxB 88; ohledav kola i vzdviže, vzpodejma i pusti nyze AlxV 1161; poče se hrad snižovati a niż, niże vstupovati BawArn 2689 čím dál tím níž; když skryté té výsosti rozumem dosieci nemohly [„starosty“], sšel [Kristus] s nimi nijzze v jich bydlo obecné ŠtítSvátA 81a descenditad inferiora conversationis eorum (v obraze); náš spasitel sšel nijzze k zástupóm v roven ŠtítSvátA 86b (v obraze); poněvadž sú jeho [Krista] sehnuli naši hřiechové tak nizko, co my pak mysléce zdvíháme hlavy své vysoce ChelčPost 280b; kterak to [slunce] jde vuokol jednak výš a jednak niz RokLukA 26b; pohleděvše také ku papeži i niże k jiným úředníkóm AktaBratr 1, 241a (fig.; srov. nízký 5); ║ všem nám doluov jde [obchod] a nijze RokPostK 33a k horšímu (srov. nížina 2); ne fiat dissonancia trahendo hanc [vocem] deorsum (in deorsum, infra nizko gl.) UK V H 28,77a (Pravidla školní) do nízkých, hlubokých tónů (srov. nízce 2)

4. [o chování n. zařazení člověka] nízko, na nízkém stupni společenského hodnocení; [v opozici k „vzhóru“] v pozemské nedokonalosti, bez duchovního povznesení: posazen blázen v dóstojenství vysokém a bohatí sediechu nyzze BiblOl Eccl 10,6 (podole ~Lit, vdole ~Pad, dole ~Praž) sedere deorsum; jedni zóstanú nyzko v rozkoši a v hřiešiech libost majíc…, druzí… budú vzdviženi vzhóru k nebeské radosti věčné ŠtítVyš 87a; ale my že nyezko jsme, a chtěli bychom vzhuoru ŠtítSáz 203a (v nízce ~Muz, ~Jez); lépe nijzze stati, než s vysoká upadnúti ŠtítSvátA 243b; protož nizko stoje [sv. Jan] prosí a roste skrze nízkú prozbu až do oblakóv ChelčJan53b; neb to slovo zřiezení božie někdy sahá k věcem svrchovaným nebeským a duchovním a pravým…, ale však nieže stojí nežli nebeské ChelčSíť 90b; pessum…, id est sub pedibus deorsum et preceps vdole, v upadnutí, niżegije, potupně VodňLact hh7b na dně (fig.); ║ aby měl [křesťan] velikú pokoru a bázen boží, nizko se nesa a ve všem se lekaje boha rozhněvati ChelčArc 36b poníženě, pokorně (srov. nízcě 2); jako tato žena se nížila: on [Kristus] jí psy dává a ona ještě niże nazývá se štěnětem RokPostB 163 pokorněji

Srov. nízcě, níže

Ad 2: za lat. deorsum stč. též vzezpod. – Ad 3: za lat. deorsum stč. též dolóv, vdól

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nízko n. nevysoké místo, místo v malé výšce; nížina; pozemská nedokonalost, stav bez duchovního povznesení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).