nápastný adj.; k nápast
filos. přídatný, accidens: oči v tobě [svátosti] bělost vidíta, okušenie čije chutnost …,ale sluch skrzě vieru srdcí znamenává ty jisté věci nepaſtne (m. napaſtne) jsúce. Ty věci zajisté skrzě samy sě jsú případné neb napaſtne bez podlohy JeronM 29b (nepaſtne… napaſtne ~P, nepaſtne… nepaſtne ~U) accidentia… accidentia; ó… chlebe nepaſtny (m. napaſtny) JeronU 53a (var. v. nápast 4) panis accidentia. – Srov. nápast 4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nápastný, adj., accidens. — Ty věci (chléb a víno v svátosti) skrzě samy sě jsú případné neb napaſtne bez podlohy accidentia sine subiecto JeronMus. 29b, nepaſtne JeronKlem. 51b, ROlB 53b (místa stejná). (Smyslové čijí chléb a víno,) ale sluch skrzě vieru srdci znamenává ty jisté věci nepaſtne (sic) jsúce accidentia Jeron. Mus. 29b, nepaſtne JeronKlem. 51b, ROlB. 53b (místa stejná). O přěveliká svátosti, chlebe nepaſtny (sic) ROlB. 55a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nápastný, nepastný adj. podružný, druhotný, případkový
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nápastný adj. = případný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.