1. (čeho, k čemu, čemu, na co) nelibost, nechuť, odpor (k něčemu); [k něčemu pobuřujícímu] pohoršení, nevole: poslal [Bůh] v ně hněv nelyboſty své, nelyboſt i hněv a smutek ŽaltWittb 77,49 (BiblOl, ~Lit, ~Pad, neluboſti ŽaltGlosMuz, hněv zamúcenie svého, rozľúcenie ŽaltKlem, hněv a smúcenie své ~Pod, hněv neráčenstvie svého, neráčenstvie ~Kap, hněv popuzenie svého, popuzenie BiblPraž) iram indignationis suae, indignationem; odvrátil si se ot hněvu nelyboſty tvéj ŽaltPod 84,4 (BiblDrážď, ~Lit, nelítosti ŽaltWittb, zámutka ~Klem, nepřiezni ~Kap, rydánie BiblOl, rozhněvánie ~Pad, ~Praž) indignationis; učiniž jim [Tristram svým nepřátelům] to k neliboſti TristB 82b; s velikú nelyboſty PulkB 207 implacito animo; ustavičná nelyboſt hřiecha tak cizieho jako svého ModlMil 90b; a proti tomu přijdúc mysl k sobě, bude k tomu neliboſt mieti a bude z toho žehrati na sě a hněvati sě ŠtítMuz 70b (bude tomu nelyboſt mieti ~Jez); aby odvrátil od nás tvú [boží] nelyboſt a uvedl nás v nebeskú dědinu ŠtítSvátA 165b indignationem nepřízeň; neb jakož ty žádáš v neliboſt Trojánských neupadnúti TrojA 202b vitare…infamiam v nemilost; ktož zlost kde sěje, ten nepřiezen a neliboſt sobě žieti (ſieti rkp) bude TkadlA 39a; neliboſt na hříchy JakZjev 390a; protož i z těch [království] pro své zlosti, dobyv lidské neliboſti, když byl vyhnán [Zikmund] jakžto klený Budyš 19b; pakliť sě toho nestane, tehdy v tom nemóžem než nelibost jmieti ListářRožmb 1,232 (1437) být tím pohoršeni; sex sunt, que odit deus, et septimum detestatur v neliboſti má Výkl Muz XVI F 1,16a zavrhuje; v neliboſt bohu i v pohoršenie jiných ChelčPost 78a; nižádné mrzkosti ani neliboſti v srdci nenese [Bůh] ChelčKap 37a; k nelibosti a proti vůli mistra Křišťana BřezKron 521 in Magistri Cristani displicentiam; ne protoť píši, chtě se s tebú svářiti a v nelibost vjíti ArchČ 4, 146 (1467) znechutit se; že jsú oboje strany o sobě z hněvu a z nelibosti mluvily ArchČ 10, 510 (1498) ♦ jmieti neľubost proti komu, k komu horšit se na někoho, být rozhorlen proti někomu: tehdy uslyševše desět, jmějiechu neliboſt proti dvěma bratroma BiblOl Mt 20,24 (nenávidiechu EvVíd, nevděční biechu ~Zimn, BiblDrážď, rozhněvali jsú sě EvOl 315b, BiblLit, ~Pad, ~Praž, vášnivi biechu EvPraž, smútichu sě ~Ol 227b, pod. ~Beneš) indignati sunt; co jmáte neliboſt k této ženě? BiblOl Mt 26,10 (sě hněváte ~Drážď, ste truchlivi ~Lit, ~Pad, za zlé máte ~Praž, zlostíte se EvOl) molesti estis; maje k někomu neliboſt, i pomlúvá jeho KorMan 115b. ‒ Srov. neľúb̕enie

2. (mezi kým) neshoda, rozepře, svár; v pl. rozbroje, kyselosti; já svrchupsaný Jiřík všichny záščí, nelibosti, nechuti… nemám ničím zlým zpomínati ArchČ 15,189 (1437); jestliže jsú mezi kterými pány, rytieři, zemany, šlechtici nebo městy neb kýmžkoli která záštie, kyselosti nebo nelibosti, kterakžkolivěk…vzniklé a povstalé HájZříz 40; protož hodné jest nám se spolu držeti a sebe neopouštěti ani v neliboſti vstupovati TovHád 66a; o to půtky a strky i neliboſti jsú měli TovačA 31a; nepřiezni a nelibosti TeigeMíst 1,70 (1453); že takové nelíbosti povstávají mezi V. Cies. Velebností a naším najmilostivějším králem ArchČ 4,424 (1456); et omnes controversie, nechuti, nelibosti i nesnáze inter dictum impetrantem et defendentes debent omnino preteriri ArchČ 37,1458 (1460); jakož byla vznikla jest róznice a nelibost mezi urozeným panoší Věnkem… a urozenú paní Uršilú TeigeMíst 1,377 (1494)

3. [zvl. u sloves činění] nepříjemnost, nepříjemný, nelibý čin; [ze zlé vůle] příkoří, protivenství: on mi učinil mnoho neliboſti TristB 111b obeles sô vil; i jal sě protiviti [biskup Jaromír] králi…a nelyboſt jemu činiti všemi činy PulkB 75 displicere; neb nahodíť sě neliboſt někomu učiniti, nevědúc, co sě jemu líbí ŠtítMuz 53a; neb vy nechcete odpustiti vašim viníkuom, kteříž vám neliboſt učinili HusPáteřK 362b; nebť se nelíbí přirozené rozumnosti, ať by se ty osoby vespolek kterými neliboſtmi dráždily PrávHorK36b aliquibus displicentiis; učiň tobě jakou koli neliboſt, staň se tobě jaká koli škoda od rodičóv, nikoli se proto nemáš hněvati RokPostA 147a

4. [zvl. u sloves snášení] nepříjemnost, nesnáz, trápení; [od nepřítele] protivenství, křivda: nelyboſt tuto, která sě jemu stala byla, jim jest zjevil [Břetislav lidu] PulkB 78 super illatis sibi contumeliis; potká jeho neliboſt veliká BřezSnářM 57b in contrarium res ei evenient; by on…kterú nelibost proto od nich [pánů] jměl ArchČ 26,45 (1434); protož nemá jemu [člověku] věřeno býti v tom, by činiece lidé nelibé věci lidem i řekli, že chtie také sami přijímati neliboſt od jiných, když zlé budú činiti ChelčBoj 399a; a že proto mnoho nelibosti, škod, záhub nad svými chudými lidmi trpěl sem ListSlovKniezsa 20 (1468–72)