1. (čeho, z čeho [vůči jídlu]) nechuť, odpor (k něčemu); bez určení (též v pl.) nechutenství, odpor k jídlu: vrtrali [Židé] pro nechut manny ŠtítVyš 21b pro fastidio; každé krmě nechut měla j má duše ŠtítVyš 21b (Ps 106,18: všelikého pokrma v ohavnosti měla BiblLit, liknovala sě jest ŽaltKap, všicku kirḿu vzmirzala jest ~Wittb, potupila jest ~Klem, mrzkovala ~Pod, omrzala jest BiblOl, v ošklivost jest měla ~Pad, ošklivila jest ~Praž) abominata est (v obraze); poslúchaj sedlského příslovie řkúc: po chuti nechut bývá, lib sladec, lib hořec TkadlA 34a nach lust unlust; nechut od člověka vyžene [jelení kořen] LékVodň 265a; nesměl by [špinavý člověk] před krále, aby jemu nesmrděl a nechuti neučinil HusVýklB 118a; když nechuti počnú zacházeti LékFrantA 70b; komu se chce vždy tratiti, ten vždy jez netřené hřebíčky a sstanúť mu nechuti LékKřišť 70b; nausea nechut vel vošklivost RostlPelp 14a; duše naše má nechut z toho pokrmu převelmi lehkého KorMan 143b (Nu 21,5 nauseat: nechutná jest nad pokrmem BiblCard, ~Ol, ošklivá buď nad pokrmem ~Pad, v uošklivosti má pokrm ~Praž); med do tohoto i jinakých lékařství se klade…, aby ukrotil nechut lékařství Apat 44a horribilitatem medicinarum; ║ traňk ruožený…všecknu nechut a hořkost stavuje LékChir 65a nepříjemnou chuť (v ústech)

2. nechutný pokrm n. nápoj, poživatina odporné chuti: žeť mi jest, což jiem nebo piem, všecko hořko a nechut ŠtítBarlB 17 (nechutno ~K, ~S) cibus et potus insipidus…et amarus; ktož ji [bylinu] s vínem pie na čtítrobu, ten den žádná jemu neuškodí nechut, ale bude jemu vše chutno LékVodň 276a

3. (k komu/k čemu) nechuť, nelibost, odpor; [k něčemu pobuřujícímu] pohoršení, nevole; v pl. pocity nechuti, nevole, ošklivosti ap.: aby nechuṫy neměli [čtenáři] k této sprostné řěči OrlojK 351 ut…non displiceat; aby…jiných nechut nebo hněv skrotil LyraMat 130b indignationem; nenechati modlitvy pro nechut a tesknost neb někakú lehkost ŠtítVyš 92a pro fastidio; ež v nechut bude vše, což k světu slušie ŠtítSvátA 87b zoškliví se; počěchu sobě to [královo chování k chudým] v nechut jmieti ŠtítBarlB 22 de hoc valde indignati sunt nad tím se pohoršovat; milost k…bližniemu beze všeho úrazu, to jest beze všie nechuti srdečné GestaB 75a; by snad skrze to v nechut a v nelásku Luciperovi…neupadl SolfA 81b; dojde nechuti mezi lidmi a ohyzdy BřezSnářM 46b odiosus habebitur; indignative dicunt z nechuty HusBetl 1,68; má [hříšník] větčí nechut k dobrým…činóm JakBetl 73a; livor…závist, nechudt SlovOstřS 90; spiritus duch vel vietr duše vel hněv, nechut SlovOstřS 112; znamenaj, aby všecky nechuti od sebe odvrhl, a zvláště hněv, náramné myšlenie tesklivé i zamúcenie LékMuz 137b; zápis…s nechutí musil z desk propustiti TeigeMíst 1,293 (1414); budeť [to] bez nechuti tobě ode vší země ListářRožmb 2,60 (1440); co jest dávno nazbieral žalob a nechutij na něho ChelčPost 194a; když již nechut vezmú [lidé] k člověku RokJanB 187a; když člověk odrážie se od přátel a od rodičóv…, vezmu jej v nechut RokJanB 241b znelíbí se jim; v srdci [při smiřování] kyselost a nechut RokPostB 519 ♦ nechut jmieti ot koho být v nepřízni u někoho: pakli horkú vodú bude mýti tvář, nechut bude mieti od obce BřezSnářM 118a ad indignationem; jestli že se proti tomu kdo přimluví, od VMti nechuť má ArchČ 4,103 (1465)

4. (mezi kým [stranami]) záští, různice, třenice, svár; v pl. rozbroje, kyselosti: často mezi mužem a mezi ženú vztrhne sě nechut, ana chce nákladu ŠtítSvátA 118a; z toho budúcie ščědie…vzbudilo mezi sebú nechuti a nenávisti MajCarA 5 (hněvy ~B) rancores; což jest bylo nechutí, buďto póhony nebli jiné kteréžkolivěk nechutnosti mezi pány ArchČ 6,23 (1412); o kteréž [vsi] je přě a nechuť mezi námi byla ArchČ 9,373 (1417); všecky nechuti, hněvy, kyselosti ArchČ 3,240 (1422); o kterýž [mlýn] jsú sě dáli svárové a nechuti mezi nimi ArchČ 28,327 (1433); o všecky války a jiná záščí, ruoznice a nechuti ArchČ 10,258 (1440); rancor nechuṫ zlobivá GlosBrev 2b; veliká nechut mezi lidmi vzrostla LetVrat 8; omnes controversie nechuti, nelibosti i nesnáze ArchČ 37,1458 (1460); všecka zlá vuole a nechuť, kteráž jest o tu věc mezi nimi byla ArchČ 8,424 (1485)

5. [zvl. po slovesech činění] nechutnost, hanebný čin, nepravost; [od nepřítele] příkoří, křivda, protivenství: učiní liť kto nechut tuto noc a v něčem se nectném dopustí, pomstíme toho nectnú kázní TristB 122b lastir; udělali jim mnoho protivenstvie a nechuti MartKronA 89b vil schmacheit; všecky nechuti, kteréž jest činil městu ArchČ 28,652 (1425); mnohé hanby, nechuti, protivenstvie jemu učinil LetKřižA 9; lide muoj, co sem učinil tobě, aneb kterú sem nechut tobě učinil BiblPraž Mi 6,3 (nechutnost ~Lit, co sem tobě žalostiv byl ~Ol, co truchliv sem byl tobě ~Pad) quid molestus fui tibi: ani ižádné nechuti ani slovem, ani skutkem…učiniti má PrávSasE 59b keyne obirlast

6. [po slovesech snášení] nepříjemnost, nesnáz, trápení, utrpení: jakž je [řeholníky] v čem potká malá nechut, bude sě jim zdáti, by nic jich nechutného, by v světě byli, nepotkalo ŠtítSvátA 11b; chceš li bez nechuti býti, pušť mimo sě, cožť sě tebe nedotýká TkadlA 17a; nechuti a tesknosti duojde BřezSnářM 159b indignationem…inveniet; králevá česká o všechny viny, pře, závady i nechuti… dosti má a mieti bude ArchČ 3,277 (1414); že by někaké nátisky a nechuti trpěl [farář] ListářRožmb 3,168 (1446)