|
|
|
nesnadenstvie, -ie n.; k snadenstvie, nesnadný 1. nesnáz, obtíž, potíž, svízel; [jako průvodní okolnost děje] nesnáze, těžkosti: a to neſnadenſtwie najprvé když uznamenáš,…mnoho dobrého obdržíš OtcB 119b cuius difíicultatis causam; i přijedechme s velikým neſnadenſtwim do biskupství akvilenského KarŽivB 186a (s velikú nesnází ~A) cum magna difficultate; ale kak ten rozum všemu Čtení muož přijednán býti, nemalé nezſnadenſtwie jest MatHom 165 non parvae difficultatis est; neſnadenſtwym naleznúc protivnost ŠtítVyš 20b ex difficultate obstaculuni inveniunt; nechciť tiem manželstva ohyzditi, jako by zlé bylo, žeť vypravuji některá jeho neſnadenſtwye ŠtítKlem 41a; a blaze těm, ktož stojie v pravdě až do smrti, ač i u velikém neſnadenſtwi ŠtítMuz 47b 2. (čeho [zvl. Písma]) nesnadno pochopitelná věc, záhada: nebo usty k ustóm mluvím k němu [Hospodin k Mojžíšovi] a zjevně, ne skrze neſnadenſtwie ani podobizny boha vidí BiblCard Nu 12,8 (~Ol, ~Lit, neſnazenſtwie VýklKruml, pověsti BiblPad, podobenstvie ~Praž) non per aenigtnata; kto nám juž vypraví přikázanie našeho milého Jezukrista a neſnadenſtwie proročstvie Písma svatého? PasMuzA 307 3. rozepře, spor, rozpor: [Mojžíš k starším:] máte Aarona a Hura s vámi, ač by se vzdvihlo co neſnadenſtuie, přinesete před ně BiblCard Ex 24,14 (~Ol, ~Lit, co pohádky ~Pad, jaká nesnáz ~Praž, čso ne v rozumu EvOl) quid…quaestionis: a všelikého neſnadenſtuie jich ku potvrzení konec jestiť přísaha BiblOl Hb 6,16 (neſnazenſtuie ~Lit, každé nesvornosti ~Pad, nesnáze ~Praž) omnis controversiae; ale v který čas sú tyto svaté ženy přišly k hrobu, o tom jest některé neſſnadenſtwie, nebo svatý Marek praví, že jsú velmě ráno v sobotu přišly k hrobu, a svatý Matěj praví pak tuto, že u večer v sobotu MatHom 392; ║ i vyšli sú všickni jakžto jeden člověk, točíš beze všeho neſnadenſtuie BiblCard 1 Rg 11,7 (~Ol, ~Lit) zcela svorně Srov. nesnadnost Ojedinéle dolož. podoba nesnaz- snad vlivem nesnáze (v. t.) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesnadenstvie, -ie, neutr. — Nesnadnost, těžkost, obtíž, Schwierigkeit: to neſnadenſtwíe (dřívější) když uznamenáš, tehdy v tomto přiebytcě, jehožto žádáš, mnoho dobrého obdržíš difficultatis OtcB. 119b; přijedechme s velikým nesnadenstvím do biskupstvie Akvilenského difficultate Fontes 3, 392a; nechci ť tiem manželstva ohyzditi, jako by zlé bylo, že ť vvpravnji některá jeho nesnadenstvie ŠtítE. 70; blaze těm, ktož sstojie v pravdě až do smrti, ač i u velikém neſnadenſtwí ŠtítMus. 47b; beze všeho neſnadenſtwie Lit. 1. Král. 11, 7; neſnadenſtuie Ol. t. — Pochybnost, záhada, Zweifel, Rätsel: (kto nám vypraví) neſnadenſtwie proročstvie. písma svatého Pass. 307; ač by sě zdvihlo co neſnadenſtuie, přineste přěd ně quaestiones Ol. Ex. 24, 14; (mluvím) ne skrzě neſnadenſtuie per aenigmata t. Num. 12, 8. — Rozepře, spor, Hader, Miszhelligkeit: v který čas sú tyto svaté ženy přišly k hrobu, o tom jest některé neſſnadenſtwie Mat. 392; všelikého neſnadenſtwie jich konec controversiae Pernšt. Žid. 6, 16. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesnadenstvie, -ie n. nesnáz, obtíž, svízel; nesnadno pochopitelná věc, záhada; rozepře, spor Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesnadenstvie n. = nesnáz, nesnadnost; — pochybnost, záhada; — rozepře, spor Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|