nenávistný | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nenávistný adj.; k nenávist

1. nenávistivý, nenávistný, naplněný nenávistí n. projevující nenávist, nepřátelský: uhaňenie obličějě mého přikrylo mě ot hlasu rúhotného a omluvného, ot obličějě nepřietelského a nenawiſtneho ŽaltWittb 43,17 (nenauiſtneho ~GlosMuz, BiblDrážď, stíhajúcích ŽaltKlem, BiblOl, pod. ŽaltPod, sledúcieho ~Kap, protivníka BiblPad, jenž mi se protiví ~Praž) persequentis; řečmi nenawiſtnymy obklíčili sú mě ŽaltPod 108,3 (var. v. nenávistivý 1) sermonibus odii; ten tehdy nenawiſtny úmysl proti křesťanóm svatý Pavel jmějieše PasMuzA 58; mnozí nenawiſtna mají srdce, a domnievají se mieti lásku JakZjev 285a; ostřiehaj se od tovaryšstvie zlých, nenawiſtných, rozpuštěných, hráčóv, hněvníkóv, opilcóv a hovadných BurleyMudrC 204b (zpodst.); zastaralí preláti, spolu nenawiſtnij a úhlavní nepřátelé pravdy Kristovy ChelčPost 92a; maje [ďábel] na pomoc své nenawiſtne chytrosti a zlá srdce v lidech ChelčBoj 373b; z moci ducha nenawiſtneho AktaBratr 1,80a; to byl úmysl nenávistný některých v městě možnějších proti němu [Janovi] BřezKron 515 incentivum odii; exosus…, qui aliquem odit Nenawiſtny VodňLact H8a; ║ a po malém času skrze zlost nenawiſtných lidí vyhnán jest [Ametus] z dědičstvie svého GuallCtnostK 187 ab iniquis sibi invidentibus nepřejících, závistivých

2. (komu) nenáviděný (někým), nemilý, protivný (někomu): blázen tiem nenawiſtnieyſi, odňažto se mní libější BawEzop 959 odpornější; já [světlo], osvěcujíc všecko, sem tobě [sově] tma Nenawiſtna, všem vděčné světlo, tobě proč sem velmi těžka Čtver 148b odiosa; protož mnohomluvenie činí člověka nenaviſtneho lidem, ale málomluvenie…činí člověka lidem milého a vážného HusVýklB 107a; měl li by člověk ženě dvě, jednu milú a druhú nenauiſtnú BiblPad Dt 21,15 (nemilú ~Card a ost.) odiosam; a když jest přiložen byl [Antiochus] proti Židóm, poslal jest nenauiſtne kniežě Apollonia s vojskem BiblPad 2 Mach 5,24 (nemilé ~Drážď, ~Ol, nemilostivé ~Lit, nepřietele jich ~Praž) odiosum; Babylon…stráž všelikého ptacstva nečistého a nenawiſtneho BiblPad Ap 18,2 (var. v. nenávistivý 2) volucris immundae et odibilis; s tú věrú nenawiſtnu pohanuom ChelčSíť 145b; ta samá díla ducha pravdy odlučují člověka od skutkuov těla smrtedlných a bohu nenawiſtnych ChelčPost 134b; dyaboli autem odiosum desiderium, nenawiſtna žádost, ibi placide quiescit, ubi deus mansit Rok Muz XII D 3,229a

3. nenáviděníhodný, zasluhující nenávist, opovrženíhodný: tehdy on [Eleazar] slavnú smrt viece nežli nenauiſtny život objem, dobrovolně předcházieše k mucě BiblPad 2 Mach 6,19 (mrzký ~Ol, nenávisti hodný ~Lit, mizerný ~Praž) odibilem; nenauiſtne [ženě] nesvěřuj sebe BiblPad Sir 7,28 (~Praž, mrzké ~Ol, mrzuté ~Lit) odibili; co móž býti řečeno zlé od boha našeho, nenawiſtne a potupujície, to jest diábel ChelčBisk 27a. – Srov. nenávidný, nenávistivý 2 (KarŽivC)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nenávistný, adj.; stsl. nenavistьnъ odiosus. — Nenávistivý, voll Hasz: ot obličějě nepřietelského a nenawiſtneho persequentis ŽWittb. 43, 17; nenauiſtneho ŽGloss. t.; (nepřátelé) mluviece proti mně jazykem lstivým a řěčmi nenawyſtnymy obkličijíc mě JeronMus. 23b, řečmi nenawiſtnymy obklíčili sú mě odii ŽPod. 108, 3, opilec, lakomec, svárlivý, nenawiſtny, pokrytec ChelčPost. 159b; nenawiſtny pertaesus Lact. 123d. — Nenáviděný, opovržení hodný, protivný, verhaszt, verächtlich, widerwärtig: nenawiſtne knieže odiosum Pernšt. 2. Mach. 5, 24; nenawiſtny život odibilem t. 2. Mach 6, 19; blázen tiem nenawiſtnieyſi, odňažto se mní liběiší Baw. 30b; já (světlo), osvěcujíc všecko, sem tobě (sově) tma nenawiſtna Čtv. 148b; mnohomluvenie činí člověka nenávistného lidem HusE. 1, 271; od skutkuov těla smrtedlných a bohu nenawiſtnych ChelčPost. 134b; ta věc má býti znamenie nenawiſtne lidem t. 28a; co móž býti řečeno zlé od boha našeho, nenawiſtne a potupujície, to jest dabel ChelčRepl. 27a; měl-li by člověk ženě dvě: jednu mihi, a druhú nenawiſtnú odiosam Kladr. Deut. 21, 15; obnovil si (bože) na mně obraz tvuoj milý, a já sem na ň vytiskl nenaawiſtny Modl. 1521, 48a maudrost boží lidem bezbožným nenáwiſtná bývá RešSir. 259a. — Adv. -ně nenávistně: všelikú cěstu nepravú nenawyſtnye jměl sem odio ŽPod. 118, 128, v nenávisti; nespravedlnost nenawyſtnye sem jměl t. 118, 163; Jidáš nenawiſtnie v úmysle položiv, aby Krista zradil ChelčRepl. 1a, z nenávisti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nenávistný adj. nenávistný; zasluhující nenávist, opovrženíhodný, protivný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nenávistný adj. = nenávidící; nenáviděný, protivný, odporný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).