1. (proti komu, koho, čemu) nenávistivý, nenávistný, naplněný nenávistí n. projevující nenávist, nepřátelský (k někomu n. k něčemu): řěčú nenawiſtywu obklíčili mě ŽaltWittb 108,3 (BiblLit, pod. ŽaltKlem, řečmi nenávistnými ~Pod, BiblOl, pod. ~Drážď, hlaholy nenávisti ŽaltKap, BiblPad, ~Praž) sermonibus odii; proti závistivým neb nenawiſtiwim, ješto se mútie v dobrém a ze zlého se radují Čtver 103b contra invidos (zpodst.); skrze tři věci zarmucuje se země…, skrze nenáwiſtiwu ženu, když bude přijata v manželství JakPost 130b; a tito jsú jeho [melancholika] úrazové: jest závistivý, nenawiſtivy, smutný, lakomý, skúpý, tvrdý LékFrantA 170a; vždy skúpý bude [člověk narozený ve znamení Skopce], nenawiſtiwy, hněvivý Hvězd 23b; jest [ďábelství] duchovnie věc nevidomá a chytrá a přieliš ukrutná a nenawiſtiwa proti člověku ChelčBoj 355b; vražedlník nenawiſtiwy RokJanB 119a; jest [hříšník] nenawiſtiwy sebe samého, neb ktož činí hřiech, nenávidí sebe samého RokLukA 278b; Němci, jíkavci okolní, slovenskému jazyku vždy nenawiſtiwi KorMan 49a; byv [člověk] závistivý a nenawiſtiwy, již jest příznivý a laskavý AktaBratr 1,144a; ║ aniž své pověsti ani cizie nenawyſtiwy bývaj SenCtnost 298a famae…neque tuae neque alienae invidtis nedbalý…pověsti

2. (komu) nenáviděný (někým), nemilý, protivný (někomu): učinili ste mě nenawiſtywym bydlitelóm této země ComestC 40b (Gn 34,30 odiosum fecistis me: var. v. nenávist 1); a učiněno jest [město Babylón]…stráž všelikého ptačstva nečistého a nenawiſtiweho BiblKoř Ap 18,2 (nenávistného ~Pad, toho, kteréž lidi v nenávisti mají ~Praž) omnis volucris immundae et odibilis; jestli že žena mužovi jest nenawiſtywa, tehdy muož jie muž nechati podlé svéj libosti CestMil 37b odiosa; invisus nenawiſtiwy SlovOstřS 87; exosus nelibý, nenaviſtiwy SlovVeleš 96b; odiosus nenawiſtiwy, odibilis nenávidný SlovKlem 68b; ║ ta nenawiſtiwa a vzteklá hra kostek vzdviže se mezi nimi KarŽivC 50a (jenž jest hra ohyzdná a hněvivá ~A) odiosus et furibundus opovrženíhodná (srov. nenávidný)