1. blíže neznámý, blíže neurčený, přesněji nevymezený; [o něčem budoucím] neurčitý: wnegiſte (m. negiſte) a tajné múdrosti tvé zjěvil si mně ŽaltWittb 50,8 (~Pod, ~Kap, tajné a skryté věci múdrosti BiblPraž, nejistosti a tajnosti múdrosti ŽaltKlem, BiblOl, nejistoty a tajnosti múdrosti BiblPad) incerta et occulta sapientiae; i pověděl jest [posel] své véscě, že jědú nepřietelé, ale ne jako budúcí a negiſtu věc, ale viděv a opatřiv jě očima svýma OtcB 186b incerta de futuris; kdyžto sě rozpomínáš na den smrti tvé negyſty, nezbytedlný AlbRájA 98a indeterminabilis; nestrachuješ sě negiſteho a nevědomého přijitie hrozné smrti TkadlA 28a; interminatis, id est sine termino…negiſtych vel negiſtym, vulgaris nedokonalých VýklKruml 310b (1 T 1,4); že nic jištieho nenie než li smrt a nic nejistšieho než hodina smrti ListářPlz 2, 345 (1495); ║ jest li to, že trúba dá hlas negiſty, kto sě připraví k boji BiblOl 1 C 14,8 (~Pad, ~Praž, pod. ~Lit) incertam nejasný, nevýrazný; Gotha Urbevetanského…do Čech byl poslal [kardinál], kterýž by království pod práva navedl, ale překážíchu knížata, jimž negiſto býti všecko zisk jest SilvKron 32b nepřesné, neuspořádané ♦ v nejisto do neznáma, do neurčita, nazdařbůh: že dalphin v obležení jednoho hrádku střelú v negiſto puščenú zastřelen jsa v rozkroky, umřel jest SilvKron 36a in incertum

2. [o věcech a dějích] nejistý, pochybný, budící pochybnost, nezaručený; [o majetku ap.] nespolehlivý, nedůvěryhodný; [o výroku n. mínění] nevěrohodný, neopodstatněný, nepodložený: i vidiechu <sě> jim [apoštolům] ta slova jako negiſta i neuvěřichu jim BiblDrážď L 24,11 (~Ol, ~Pad, nesmyslná věc a negiſta ~Lit, omylná ~Praž, bláznovství EvOl) sicut deliramentum; nesnadný súd i negiſty BiblCard Dt 17,8 (~Ol, ~Lit, pochybný ~Pad, ~Praž) ambiguum; nemiluj negiſte věci…, platnějšíť jest vrabec v ruce nežli sto řeřábóv na lúce BawEzop 397; že s za to, ješto jest v negyſtey a u marnéj naději, dal jisté dobré ŠtítBarlB 4 quae inani spe consistunt; než jistoť, že hvězdářští sudové i hádanie jsúť na negiſtem ustaveni TrojA 9a super incerto firmata; v negyſtych neb v pochybujících věcech bezpečna budeš Čtver 17b in dubiis; pakli muožeš směniti z dobrým knězem [faru], ale velmiť jest negiſtee měnění HusSvatokup 175b; sliby nejistými otrápen sa ListářRožmb 1,30 (1420); dovoditi sobě písmy smysluov lidských negiſtych AktaBratr 1,20b; novin negiſtych pilně se varovati AktaBratr 2,61b; ║ to jest ten, jenž slyší slovo, a péčí toho světa i negiſteho sbožie udusí slovo BiblDrážď Mt 13,22 (obluda bohatstvie ~Ol, ~Lit, ~Pad, oklamánie zbožie ~Praž, u mýlení sbožie EvSeit) fallacia divitiarum klamného ♦ býti nejist kým [sebou]/čím [svým] nebýt si jist, nebýt bezpečen: ale ktož sě pozdě kaje a na smrti leží, velmi sebú negiſt jest OrlojK 434 dubius et incertus erit; a tak lidé příliš negiſti byli svými hrdly i statky TovačA 72a (~B, ~C); ║ vyšedše z Ceila sěm i tam túláchu sě jsúc negiſti BiblPad 1 Rg 23,13 (nejsúce jisti ~Card, nejsúc sobú jisti ~Lit, ~Praž, v nebezpečenství ~Ol) incerti nejisti sebou, v nejistotě

3. relig. [o uctívaných věcech i osobách] pochybený, nepotvrzený autoritou jako pravý (zvl. mající nejistý původ); [o spisech] apokryfní, nekanonický, nepravý: epištoly z dekretu jsú negiſtee AktaKost 13b apocryphae; zlí kněžie…opúštějí dobrý život, založený v zákoně božiem, a zvolují sobě životy hřiešných negiſtych, aby jich na tom následovali JakVikl 194b vitas peccatrices apocryphas; apocrifa negiſta písma MamVíd 150a (Prol. ad Jos); apocrifus, id est ocultus vel secretus…et sic vocatur negiſty skladač Slov KapPraž B 2/1, 367b; ti, ješto tu čest, kteráž slušie na boha, obracejí ji k věcem němým a negiſtym, ješto klekají a modlé se jako šlojieři negiſtemu neb kostem negiſtym RokLukA 91b; Negiſte kroniky jsú kroniky o pokání Adamově, kniežky o mladosti pána Krista…, o babách panny Marie při porodu, kniehy o dcerách Adamových ŽídSpráv 156 — zpodst. v pl.: inter agiographa (m. apocrypha) mezi negiſtymi MamKapR 23a (HierGal); apocrifigis (m. apocryphas) negiſte quorum auctor et origo ignorantur, agiographa MamKapR 99a (Prol. ad Dn)

4. [o člověku] nejistý, nepevný (morálně), nespolehlivý: bieše [Diomedes]…negiſty v řěčiech i v slibiech TrojA 66a (negiſtych řečí ~L) in promissis fallax; neb smlúvce nemá býti negiſty BelB 74b incertus; ktož mluví sám se chvále, jest nemúdrý a negiſty Hvězd 66b; svědky negiſtymi a nepřísežnými List UK XVII E 14, 225a; jsú sami negiſti u vieře mylné i dělají všeckno nejistě ChelčArc 176a; s nemnohými téhož a jednoho úmyslu bezpečnějí císaře dočekámy, než kdyby negiſti Pražané s námi v vojskách rytěřovali SilvKron 57b dubii; negiſte rukojmě PrávŠvábA 126a ungewisse; ║ neb sú byli velmi smutni [apoštolové] a na vieře negyſty o jeho [Kristově] vzkřiešení WaldhPost 64a pochybovali o jeho vzkříšení

5. [o člověku] nestálý, nesetrvávající na místě, těkavý: Negyſty ať sě přěstěžie synové jeho a žebří ŽaltPod 108,10 (v nevidky ~Wittb, BiblDrážď, ~Lit, proměnění ~Ol, bludní ŽaltKap, pochybujíc BiblPad, neustaviční jsúce ~Praž) nutantes; Saracéni, ti pohanové seděním negiſti a bludní ComestC 25a (~K, ~S) vagi sedibus incertis neusedlí; negiſti sú kroci její ani snadní přistihnúti BiblOl Pr 5,6 (bludní ~Lit, ~Praž, túlaví ~Pad) vagi

6. nejistý, nestálý, nikoli bezpečný, ohrožený nežádoucím zakončením; [o pohybu, poloze] vratký: Naid… tápaje, nebo neustavičný neb stolice negiſte VýklHebrL 215b instabilis et sedis incertae; vita presens est vita dubia (negyſta gl.) et ceca et erumpnosa PostGlosMuz 234a; život nynější tekúcí, negyſty, krátký HusZrcM 31a vitam periculosam; obávaje sě v těchto časiech nejistých…rozličných puotek a příhod ArchČ 26,165 (1437); znamenajíce nebezpečného tohoto světa minulého stav neustavičný, ovšem i nejistý CJM 4/1,126 (1479) incertum