jistý | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

jistý adj.

1. jistý, určitý, jmenovaný, zvl. „ten jistýten, tentýž, též jistý“, -ého zpodst. m. určitý člověk, onen, též „jisté“, -ého zpodst. n. určitá věc, zvl. majetek

2. (o řeči, slibu ap.) jistý, určitý, pevný; (o vlastnictví, smlouvě ap.) jistý, spolehlivý, bezpečný

3. býti jist kým, čím, koho, čeho být si jistý, mít jistotu o někom n. o něčem

4. býti jist čeho, ot čeho být bezpečný před něčím, být bez obav z něčeho

5. za jisto, za jisté, z jista jako jisté, jistě, určitě, zajisté

6. (o právu, pravdě ap.) opravdový, skutečný, pravý, nepochybný; relig. (o bohu, Písmu, víře ap.) pravý, jistý, věrohodný

7. jur. (o dluhu, platu ap.) zajištěný, zaručený, jistý

8. jur. „jisté“, -ého zpodst. n. věc, která s jistotou něco dokazuje, předmět doličný (nalezený u zloděje ap.)

9. jur. v čem (o poslu, ručiteli ap.) spolehlivý, důvěryhodný, bezpečný

10. (o cestě, znamení) jistý, bezpečný

11. med. (o léku, postupu) spolehlivý, ověřený

12. admin. (o vědomí) jasný, nezkalený

Doloženo zajisté, zajisté za lat. amen, amen v biblických promluvách Ježíše Krista. K 5: sr. zajisté. Sr. bezpečný, jistě, nejistý, někaký, pevný, pravý, zaručený

Autor: Martina Jamborová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 13. 5. 2024).

 


jistý, adj., pravý, v pravdě jsoucí, bezpečný, určitý, recht, wahr, sicher, gewiss; stsl. istъ qui vere est, idem, ille, genuinus etc. Kompt. jistější, novotv. jiščí a jistčí, jistší. Z koř. j-es- esse, oslab. v jьs-, zdlouž. v jis-, srov. Mikl. Etym. Wtb. 105. —Já ť sem pochoval královú…, jejiež dušice jest vzešla přěd buoh…, v ňehož já buoha gyſteho věři Kat. v. 3077, buoh jistý, pravý. (Poslové) nesiechu listy, ež Maxen (cius), ciesař giſty, svú přiezen všem mistróm vzkazuje a jich prosí atd. t. v. 1449. (Pro závist) hněvy nyjú bratřie gizzty JidDrk. 40. Byšte gyſtyeyſſy řeč slyšeli Hod. 42a. Vizte světa obludného, nenie ť na ňem nic giſteho Hrad. 137b. Zda-li s’ sě se mnú nenajal z giſteho nájma? Krist. 81a. (Otec a syn) giſtu cěstu pochytivše jidechu coeptum carpebant iter Lit. Súdc. 19, 14. Nižádný sě gíſt nepokládaj řka atd. HusPost. 112a. giſtymi sliby tě giſta činím Troj. 7a. — Když (oba starci) uhledašta den gyſty, když by ji (Zuzanu) mohli nalézti samu diem aptum EvOl. 120b (Dan. 13, 15). — (Židé) usadili strážce okolo hrobu… pro giſſczie znamenie a ujišťenie OpMus. 92a. Poznavše strany jedné spravedlnost giſtczi nežli druhé KolB. 113a (1498); nad smrt nic gyſſtczijho a nad hodinu smrt nic negiſtczijho není KolCC. 37a (1558). Tomu na svědomie a giſtſſy toho duověrnost KolJ. 31b (1602). — Ty ten giſty jsi idem ŽWittb. 101, 28, ten jistý (za to v ŽKlem. a ŽPod.: týž); když jest… uslyšal ty gyſte řěči sermones istos Mus. 1. Mach. 3, 27; ustavím toho giſteho vrchnieho ponam illum excelsum ŽKlem. 88, 28; dokonav ty gyſte řěči completis huiuscemodi sermonibus Mus. Ex. 31, 18; dóstojně vodíš na tom giſtem super huiuscemodi ŽKlem. 143a; milujete-li jen ty giſte, ješto vás milují Krist. 39b; — (umírající bohatec, vida u sebe příbuzné, táže se:) kto j’… sěm pozval mú rodinu? ten giſti rád by to uzřěl…, bych skoro zemřěl Hrad. 144b, ten jistý, míněný, o němž byla zmínka, řeč; v ten čas také slepá žena bieše přěde ň (sv. Prokopa) přivedena…, sv. Prokop smilova sě nad ní nad tú giſtu temnú paní t. 13b; pomníš-li, kněže, o onéj slovutnéj hřiešnici, o niejžto sě v svatém čtení píše, ješto (že)…? já ť sem ta giſta Pass. 342; (zákonníci, kteří se drží světa) zahynú ť, jako j’ zahynula ta gyſta Lotova žena Štít. uč. 75a (o ní právě před tím je řeč); ten gyſti Krok tvrz učinil byl Pulk. 3a; Vršovici, toho gyſteho skutka spachatelové t. 36a; (rodiče s Kateřinou) do Alexandřie sě brachu i sedú na tom giſtem hradu (t. Alexandří) Kat. v. 77; (poslové, hledajíce nevěsty synu císařovu) v Alexandří sě stavichu a těm měščanóm vspravichu, čeho ptají…; tehdy ti gyſti měščené jechu sě praviti o tom atd. t. 166; ti gyſtij licoměrníci Krist. 81b; aby ty giſte penieze byly přineseny praedicta pecunia Mus. 2. Mach. 3, 7; naspi (jahody) v hrnec nový…, postav ten giſty hrnec na druhý atd. Lék. 62a; řekl ten giſty GestaBř. 126a; ten giſte král Mill. 6a (dial. m. ten jistý), ten giſte biskup t. 14b; dělají na sloniech dřevené tvrzě…, tvrzě ty giſte dskami jsú opeřeny t. 120b. — Já sem tiem gyſt AlbB. 40a, sem tiem gíſt Kruml. 149b (místa stejná), jistý kým, čím; jsem tiem giſt non dubito Ol. Tob. 7, 13; tehdy ijedna žena mužem gyſta nebieše DalC. 2; k ženám dieše Vlastin list, pro-ň-ž nebieše sebú ijeden muž gyſt t. 11; chtěl-li by (ty) tiem gyſt býti t. 99. — V žádný čas nejsi giſt sebe NRada 1945, jistý koho, čeho; é, bych toho giſta byla, jež atd. Pass. 289; toho jsme gyſty Brig. 67; dobrý buoh ny gyſty učinil své věčné radosti AlbB. 39b, ny giſty učinil své věčné radosti Kruml. 148b (místa stejná); toho vždy gyſtu býti AlbC. 132b. — To vám za gyſto praviu DalC. 10, za jisto, za jisté = jako věc jistou něco praviti, věděti atd.; to (já) za giſte povědě, že nikdiež cělé kroniky nevědě t. úv. I; vědě za giſto Kruml. 336b; to když za giſto vzvěděl certissime Mus. 2. Mach. 4, 33; za giſto toho neviem vere Otc. 10a; zdá mi sě to za-gyſte, že atd. AlxV. 1818; za-giſte to řéci mohu NRada 1544. Odtud adverb. zajisté, věru, fürwahr; v. t. Adverb. jistě, jístě, gewiss, sicher, fürwahr, in der Tat; kompt. jistějie. To gízztye viziu hi vědě PilC. 11. Věřte mi gyſtye Mast. 47. giztye mě(jte z)a to AlxH. 12, 25. Jakož to giztye v(idíte), tak tento boj obdir(žíte) t. 12, 27. To jáz gyſtye vědě AlxV. 1075. Jáz na ty gyſtye nechci dbáti t. 63. Ty giſtie člověk jednaké mysli tu vero homo unanimis ŽKlem. 54, 14; oni giſtie naprázno hledali sú ipsi vero t. 62, 10, oni zawierne ŽWittb. tamt. Spravedlivé gíſtie bylo HusPost. 41b. (Zkrúšenie) gyſtye navracije k bohu Alb. 36b. Pravějie a gyſtyegije budem to jmieti v svém svědomí utišenie Štít. ř. 223b. giſtie vere ŽWittb. 57, 2, ŽGloss. tamt., Kunh. 149a; gÿſtye Štít. ř. 19b , t. 90b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jistý adj. jistý, určitý, pravý, skutečný: pravi za jisto pravím, prohlašuji za jisté; spolehlivý; ten jistý onen
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


jistý adj. = spolehlivý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 29 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).