nehřiech, -a/-u m.; k hřiech
nehřích, co není hříchem, nevina: moc duchovnie dvojie: jedna jest moc rozeznánie hřiechu ot nehrzyechu LyraMat 107b peccatum a non peccato; neb svědomie široké často má zlé za dobré, hřiech za nehṙiech HusDcerkaH 214b; sama zápověd z nehříchu hřiech i peklo činí ArchČ 3, 300 (1418); Nového zákona kněžstvo mají moc, aby rozeznali mezi hřiechem a nehrziechem ChelčPost 225a
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nehřiech, -a, masc., Nichtsünde: (svědomí široké má) hřiech za nehřiech HusPost. 214b; aby rozeznali mezi hřiechem a nehrziechem ChelčP. 225a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nehřiech m. nehřích, co není hřích; nevina
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.