nedužný adj.; k neduh
neduživý, stižený neduhem, churavý, nemocný: počěchu [apoštolové] činiti divy…, všěch nemocí zbavovati, Neduzne uzdravovati HradRad 74b (zpodst.); cordiacus srdečně nieduzny SlovOstřS 70 postižený srdečním neduhem; languens neduezny (m. neduzny) SlovVeleš 101b ♦ nedužní dnové jur. dny, ve kterých pro nemoc nelze dostavit se k soudu: Neduzny dnové mají také takto pokázáni býti: nemuož li ten nemocný před právo přijíti, tehda má jednoho nenarčeného muže tam poslati PrávSasA 110a (neduživí ~E) suchtage; správná núze jest a slóve neduzny dnové PrávSasA 109b sichtage (var.: sůche). – Srov. neduživý 1
Za lat. languens stč. též nemocný, stonavý
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nedužný, adj., neduživý; stsl. nedąžьnъ aegrotus. — neduzne uzdravovati Hrad. 73b; neduzny languens Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedužný adj. neduživý, churavý, nemocný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.