nedonošenec, nedonošený plod, předčasně narozené n. potracené dítě: a naposledy pak po všech jako nedochodſſyety ukázal sě jest [Kristus] i mně. Neb já sem najmenší z apoštolóv EvOl 161a (1 C 15,8: BiblPraž, potracenému ~Drážď, ~Ol, ~Lit, potracenci ~Pad) abortivo; ač by…urazil který ženu těžkú a nedochodcze zajisté učinil BiblCard Ex 21,22 (~Pad, nedochodcě ~Ol, ~Lit, a potratila by ~Praž) abortivum; proč sem nezhynul jako nedochodcze ještě v životě skryté BiblCard Job 3,16 (tak i ost.) abortivum; vdechl mi [Bůh] duch života i daroval mě nad ty, ješto jsú nedochodczaty povrženi aneb ješto sú ješče v životě jsúc své mateře sě zalili a zadchli Aug 6b; sléhá se s nehodnú ženú, kterážto počne a porodí nedochodczie BřezSnářM 72a aborsum; abortivus dicitur quis, vel si extra tempus debitum nascatur, vel si cum violencia et dampno materni uteri educatur…et vulgariter dicitur nedochodczye HusBetl 4,352; abortivus Nedochodcze vel umřelé SlovOstřS 58; aborsus nedochudcze vel zmetánie RostlPelp 13a; pakli oba [manželé] zemrou prvé, neb se jim nezrodí jako bezdětkům aneb potraceni budú jako nedochućata BechNeub 85b; o dědičném dielu nedochodczat PrávJihlA 96b; které by bylo dítě nedochudcze, takto je k dozrání přivedeš LékŽen 118a; tamquam abortivo (nedochodczeti, zpratkovi, potracenému gl.) visus est michi Káz UK I F 31, 85a (1 C 15,8); ║ a toť bude nedochodcze, když kto, vkvapky počna, učiní cos buď bez rozmysla, v němž nesstojí ŠtítMuz 124b (fig.) věc nehotová, zmetek