nechvalný adj.; k chvalný
1. nechvalný, nechvalitebný, nezasluhující chválu: lékař nedobude tady ani cti, ani zisku i pro dlúhost léčenie, i pro konec nechwalny LékSalM 383 propter finem ut plurimum non laudabilem. – Srov. nechvalebný
2. neslavný, neznající slávy: když uslyšě [žena], že archa božie jata…, nachýlivši sě, i urodi syna sedm mesiecóv…a přěvzdě mu Itaboth, točíš nechwalny, řkúc: Přěnesena jest chvála božie z Israhel ComestC 139b (~K, ~S) inglorium
Ad 2: za lat. inglorius stč. též bezslavný, ohyžďený