nechvalebný adj.; k chvalebný
nechvalný, nechvalitebný, nezasluhující chválu: protož pak mistr Jan Hus vypisuje…mnoho nechwalebnych obyčejóv, kteříž se v kosteléch dějí ChelčPař 130a; z císařství ssazen [Václav IV.], doma hnije Nechwalebny věk konáše SilvKron 38b illaudatum. – Srov. nechvalný 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nechvalebný, adj., nechvalný, unlöblich: mnoho nechwalebnych obyčejóv, kteříž se v kosteléch dějí ChelčPař. 129b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nechvalebný, nechvalný adj. nechvalný, nezasluhující chválu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.